„Zpočátku se nemusely platit soudní poplatky, což bylo při malých žalovaných částkách ještě finančně únosné,“ vysvětluje mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. „Jenže právní názor se časem změnil. Nemocnice je nyní povinna soudní poplatky platit, a tudíž je vymáhání pohledávek více finančně náročné,“ doplňuje.
Dluhy za regulační poplatky (2012 až 2014)Havlíčkův Brod - 346 000 korun největší dlužník - 6 200 korun Jihlava - 777 000 korun největší dlužník - 14 520 korun Pelhřimov - 208 000 korun největší dlužník - 16 000 korun Třebíč poskytla jen celkovou částku včetně dluhů za ošetření (1,078 mil. korun) Nové Město na Moravě - 206 000 korun největší dlužník - 4 900 korun |
Konkrétně v Jihlavě se dlužná částka na regulačních poplatcích, které byly povinné až do konce roku 2014, vyšplhala až na jeden a půl milionu korun. Do konce roku 2013 se platila stokoruna za každý den pobytu v nemocnici, v roce 2014 už jen 30 korun za ošetření lékařem. Nyní zůstává už pouze 90korunový poplatek za lékařskou pohotovost.
„Vymahatelnost se však pohybuje zhruba jen okolo nějakých 20 procent. Je potřeba brát do úvahy, že mnoho našich dlužníků třeba vůbec nepřebírá poštu, jsou evidováni na obcích a patří mezi nemajetné. V takovýchto případech zvyšuje nemocnice jako věřitel pouze svoje náklady,“ upozorňuje Zachrlová.
A podobně se k problémům s dlužníky staví také ostatní nemocnice. Například v Havlíčkově Brodě v minulých letech odepsali na doporučení právníků částku 394 tisíc korun jako nevymahatelnou. „Byl to dluh za roky 2008 až 2011,“ prozrazuje mluvčí brodské nemocnice Petra Černo.
Dluhy řeší nemocnice zprvu hlavně formou upomínek
„Jednalo se o cizince nebo pacienty, u nichž nemůžeme dohledat místo pobytu. Náklady na vymáhání u jednotlivých osob by tak dosáhly mnohem větší částky, než jaký by byl finanční přínos,“ přiznává ekonomický náměstek nemocnice Jiří Hiblbauer.
A dlužnou částku přesahující 300 tisíc registrují v Havlíčkově Brodě i za roky 2012 až 2014. „Vymáháme ji u jednotlivých osob, které se u nás nechaly ošetřit a dosud dluh neuhradily. Jde celkem o 560 dlužníků v naší evidenci. Nejvyšší vymáhaná částka přitom činí 6 200 korun,“ prozrazuje Černo. „Prozatím většinu řešíme formou upomínek,“ dodává.
Většinou se navrhuje dlužníkům splátkový kalendář Jenže o tom, že by většina dlužníků nakonec skutečně zaplatila, v nemocnici přesvědčeni nejsou.
„Bohužel musíme počítat i s variantou, že tyhle peníze už nikdy neuvidíme. Výtěžek z regulačních poplatků byl přitom využíván na zkvalitňování služeb. Zvyšovali jsme komfort pro naše pacienty,“ argumentuje Hiblbauer.
„Pokud pacient donesl potvrzení, že je sociálně slabý, neplatil“
Občas se prý ale přeci jen podaří některého dlužníka dohnat a přimět ho, aby svůj závazek vůči nemocnici uhradil.
„Navrhovanou formou je většinou splátkový kalendář, na který přistoupila například i pacientka, která se za poslední roky stala na regulačních poplatcích největším dlužníkem pelhřimovské nemocnice. Její dluh dosáhl 16 tisíc korun,“ říká Černo.
Někteří pacienti jsou ovšem také od poplatků úplně osvobozeni. A to kvůli své tíživé finanční situaci. „Pokud nám takový pacient donesl potvrzení, že je sociálně slabý, poplatky nehradil,“ potvrzuje Zachrlová.
„Jenže se také několikrát stalo, že takový člověk, který podle potvrzení neměl 100 korun na den na uhrazení pobytu v nemocnici, si potom za 50 korun na den klidně zaplatil půjčení tabletu,“ uvádí příklad.
