Od pondělka začala pracovat staronová krajská rada pod vedením hejtmana Jiřího Běhounka. A hned dostala několik úkolů - například hledět si venkova a českého zemědělství a lesnictví nebo zlepšit situaci na kolejích. Ekologové zase vzkázali, ať Vysočina omezí vznik odpadů a nestaví na svém území spalovnu.
Deset problémů kraje1. Zachovat české zemědělství a lesnictví na venkově 2. Zajistit vhodné bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel (zmírnit sociální vyloučení) 3. Sjednotit výstupy sledující úroveň vzdělávání, znalostí a dovedností 4. Zvýšit prevenci zdraví 5. Omezit vznik odpadů - nestavět spalovnu 6. Zlepšit stav železniční a silniční infrastruktury a snížit tranzitní dopravu 7. Koordinovat a zefektivnit dopravní obslužnost regionu 8. Realizovat regionální a integrované nakládání s odpady 9. Snížit kriminalitu (rizikové chování dětí a mládeže) 10. Zlepšit informovanost rodičů při volbě střední školy |
Zástupci významných firem, regionálních podnikatelů, škol i odborníci z mnoha institucí ze všech koutů Vysočiny se totiž setkali s krajskými úředníky. Přijali pozvání na Veřejné fórum Kraje Vysočina.
Politici i úředníci akci připravili proto, aby po dvou letech opět pojmenovali desítku nejpalčivějších problémů, které podle veřejnosti trápí kraj a jeho obyvatele.
Před dvěma lety i letos žebříček vedly problémy venkova, konkrétně nízká podpora kvality života. Letos se na první příčku vyšvihlo zachování venkovského zemědělství a jeho podpora.
"Venkov je potřeba podporovat pořád. Třeba s rekonstrukcí budov a silnic malé obce nutně potřebují pomoci. A zachování krajiny je také důležité. Pro nás u Čeřínku zvlášť. Stále se uvažuje o tom, že tady vyroste úložiště radioaktivních odpadů, s čímž nesouhlasíme," poznamenala starostka Hojkova na Jihlavsku Milada Duchanová. "Věřím, že nezůstane jen u hesla a že nás zastupitelé kraje nehodí přes palubu," doplnila starostka.
Neustále se mění legislativa diktovaná Evropskou unií
Podle radního Martina Hyského kraj za poslední dva roky poskytl na rozvoj venkova sedmdesát milionů korun.
Odborníci, úředníci i politici zasedli k jedenácti diskusním stolkům přímo na chodbách krajského úřadu.
"Zvyšuje se pomalu i povědomí o regionálních potravinách a produktech, z nichž bychom měli udělat naši největší devízu. To je i o návycích spotřebitelů," uvedl dále Hyský.
On sám vidí jako největší problém kraje neustále se měnící legislativu diktovanou státem respektive Evropskou unií. "Pokud by pravidla měla čas si sednout a fungovat, bylo by to dobré, na čemž jsme se na fóru shodli napříč řadou diskusních oblastí," přiblížil radní.
Dalším velkým problémem Vysočiny je oblast vzdělávání. "Máme tam nedostatek uchazečů o řemeslné obory. Tam vidím mezery v komunikaci mezi rodiči, školami a firmami. Je třeba, abychom zvýšili počet odborných absolventů nad těmi všeobecnými," naznačil řešení Martin Hyský.
Výsledky fóra se porovnají se sociologickým průzkumem
Kraj Vysočina do několika týdnů zpracuje finální výsledky fóra a jeho doprovodného sociologického průzkumu a určí finálních top deset problémů.
Ty pak budou předloženy krajským zastupitelům k projednání. "Ta témata z diskuse už by se neměla měnit, spíše pořadí důležitosti. Jakmile je pojmenujeme, začneme řešit příčiny jejich vzniku," doplnil vedoucí krajského oddělení regionálního rozvoje Petr Holý.
Poznamenal, že těch 130 odborníků, kteří se v jihlavském sídle Kraje Vysočina sešlo, není reprezentativní vzorek vysočinského obyvatelstva.
"Výsledky, k nimž dospělo fórum, nyní budeme porovnávat se sociologickým průzkumem, který prováděla odborná firma. Ta oslovila pomocí dotazníků dva tisíce lidí na Vysočině," prohlásil šéf krajského odboru rozvoje Holý.
"Postup byl podobný jako na fóru. Ze stejné škály otázek a témat měli lidé vybrat dva problémy, které je trápí nejvíc. Nyní výsledky zpracováváme a porovnáme s tím, co vyjmenovali experti. Nejdůležitější pro nás bude to, co cítí veřejnost," dodal.
Pozvání na diskusi o problémech Vysočiny přijaly i příspěvkové organizace a podnikatelská sdružení a zúčastnit se jí mohla i veřejnost. Setkání zaštítil hejtman Jiří Běhounek.
Čas na debatu byl krátký, chyběla laická veřejnost
U jedenácti kulatých stolů se sešlo kolem 130 lidí, kteří po hodinové diskusi vybrali vždy dva hlavní problémy v dané oblasti. Přestože fórum bylo určeno i pro obyvatele kraje, u stolů debatovali téměř výhradně odborníci z organizací spolupracujících s krajským úřadem.
"Ta myšlenka dělat tyto kulaté stoly je dobrá. Přijde mi ale, že čas na probrání tolika oblastí byl velmi krátký. Moderátor diskusi utínal, výsledkem jsou výstupy v jedné frázi," namítl starosta Víru na Žďársku a jeden z účastníků debaty Ladislav Stalmach.
Doporučuje příště udělat diskusi dvoukolově. "V první fázi definovat problémy a druhý den je více rozebírat a hledat možná řešení," doplnil Stalmach.
Upozornil také, že účastníci diskuse nereprezentovali vysočinské obyvatelstvo jako celek, ale zpravidla přišli s nějakým zájmem.
"Například zemědělci měli svého mluvčího a početně byli zastoupeni nejsilněji," uvedl starosta Víru. "Při hlasování o problémech Vysočiny pak každý mohl využít dva hlasy," dodal. Osobně se zapojil do debaty na téma odpady. A v sále postrádal více zástupců veřejnosti.
