Myslím, že tady je celý problém mnohom složitější. V článku se mluví o přilehlém parkovišti, nevím, jaké parkoviště má autor na mysli, ale to slovo "přilehlé" není až tak přesné. Parkovacích ploch v centru je zoufale málo. Druhý háček je v tom, že předplatitelské karty jsou poměrně drahé, spočítejte si, kolik je na náměstí domů, každá rodina dnes má průměrně dvě auta. Místní jsou naštvaní, že si karty musí platit, proto jim vadí, že tam na chvilku někdo přizastaví a okamžitě si stěžují na radnici. Jsem zvědavá, jak to radnice vyřeší, ale obávám se, že to moc vyřešit ani nejde

Když si chci někde postavit zahradní domek, tak si taky stěžuji, že za pozemek musím zaplatit? Jednou se ti lidé dobrovolně rozhodli vlastnit nějaký soukromý majetek, v tomto případě automobil, tak je zcela na jejich odpovědnosti, aby tento majetek měli kde odložit. Pokud se jim nevejde na zahradu, je přirozené, že musí platit. Stejně tak to chodí se vším ostatním soukromým majetkem, a mě už opravdu vytáčí ta představa mnohých, že auto by z nějakého důvodu měla být výjimka. Není.

Chápu, že tělesně postižení si potřebují dojet až přímo na místo. Ale dnes to vypadá, jako by byla postižena nejmíň polovina národa. Ti lidé třeba problém mají - v hlavě. A to by se mělo léčit jinak než autem. Stát na jedné straně násilím buduje masový automobilismus, na druhé straně se potom divíme, že auta jsou stále více zneužívána lidmi, kteří ztrácejí elementární schopnost uspořádat si život důstojným a nesobeckým způsobem, bez neustálého pojíždění, překážení, obtěžování a ohrožování druhých.