V tomto státě se už žádné přehrady stavět nebudou.

Co se naplánovalo už za C&K Rakouska a I. Republiky, ale nepostavilo ani za socialismu, to nebude.

Vždycky bude někdo protestovat, soudit se a vydírat. Vždycky se najdou ekoterorističtí aktivisti, hnuté děti země nebo zelení pisové, kteří najdou nějakého broučka, křečka nebo kytičku a stavbě zabrání.

A kromě toho máme stavební firmy, které dokážou postavit leda tak padací mosty nebo skákací dálnice. A s financemi by to taky asi nebylo jednoduché, protože se vždycky najdou nějací rátové, kotové, řebíčkové, či palasové, kteří část peněz odkloní, nebo včas skoupí potřebné pozemky, aby se napakovali a dělali problémy. Smutné...

Pokud chceme zachovat vodu v krajině, potřebujeme výrazně zlepšit stav lesní a zemědělské půdy, aby lépe přijímala a udržovala vodu.

jako kluci jsme si u nás v lesích běžně hráli v mechu, jeho porosty byly skoro na každém vhodném místě. Dnes skoro se s mechem v lese ve větším porostu nesetkám. Tradiční mokřady které držely nahoře v zalesněných stráních vodu skoro celý rok se ztratily před třiceti roky, za bolševika po polích jezdily traktory s obrovskými kultivátory, které nadzvedávaly podorniční vrstvu skoro do metrové hloubky. Když zemědělský podnik včas nezaoral organické hnojivo, ředitel šel na kobereček. Dnes základ organického hnojiva (sláma, tráva) místo do polí se odváží do elektráren.

Hráze na zadržení vody asi bychom měli vrátit tam, kde kdysi byly, ale za kolektivizace se rozebraly a z rybníčků udělala pole.

A v neposlední řadě podívejme se na zpevněné plochy v obcích a na zahradách.

takže jen se dívat po nových přehradách je jen jeden bodíček - voda z krajiny mizí celoplošně. A celoplošně jí musíme jako takovou řešit. Od drobných jednoduchých opatření až po obrovské investice.

za to "jako kluci"