- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
"Souvisí to se změnou životního prostředí a také s tím, že lidé čím dál více tráví čas v přírodě a sportují venku. Travnaté plochy, kde se klíšťata nejčastěji vyskytují, se navíc méně sečou, což má rovněž vliv," říká primář infekčního oddělení
Nevím jak kdo, ale mám za to, že dříve v přírodě byli lidi podstatně víc. Stačí se podívat na počet lidí pracujících v zemědělství, lesnictví, zahradních službách apod.
Víc bych viděl problém v tom, že je v přírodě víc živočichů na kterých klíšťata přežívají a méně predátorů, kteří klíšťata hubí.
Jinak na venkově se tráva sekala dvakrát ročně (na seno) asi tak 3 - 5 x na zelené krmení. Dnes se seče stejně, jen je o trochu víc ploch ležících ladem. Takže pokud si kupujeme potraviny ze zahraničí, těžko naši zemědělci dokáží obhospodařit takovou plochu jako naši předci, protože nemají na své produkty odbyt.
Takže jedno s druhém spolu souvisí.
Co mne ale udivuje, ta jistota mnohých lidí, že se jich infekční klíšťata nevšimnou. Nevím jak kdo, ale pár lidí co onemocněli (i umřeli) po infekci některou z nemocí od klíšťat znám (znal jsem). Řekl bych, že lepší je pořádně se opít, než chytit boreliózu a pozdě začít s léčením.