Poklidné soužití Čechů a Němců v jednom státě, tedy v ČR není možné. Tyto dva národy spolu vedli spory, války a vzájmenou nenávist celých tisíc let.

Ale současný stav - tedy Němci v Německu a Češi v ČR dává jistou možnost, aby tyto dva národy žili vedle sebe v poklidu, bez vášní a nenávisti.

Já jsem se v Jihlavě narodil, těsně před válkou. Stonařov znám proto, že odtud  byl Seys-Inquardt, mojí maminkou, která s ním chodila do stejné školní budovy, zvaný Šajs Infarkt. Tento dost zkažený  hoch se stal dokonce místodržícím německého rajchu v Rakousku. Původně se jeho rodina jmenovala Zajtich, ale to se jim zdálo málo germánské, tak si to změnili. Stonařov, Stannern, byla obec uvnitř t.zv. sprachinselu. Střídaly se tam obce s téměř ryze českými obyvateli s obcemi německými a kupodivu nedocházelo k nějakému velkému sblížení. Maminka jako majitelka krejčovství mívala zákaznice z těch německých obcí, já si vzpomínám, že nosily modré květované sukně a červené punčochy. Maminka jim říkávala "bajeračky" mluvili totiž dolnobavorským nářečím. Válka zničila všechno. Nenávist ničí nejenom nenáviděné, ale i nenávidějící.

Vždy ctíme vše, co nám rodiče kdy řekli, byť to někdy není bohužel pravda! Pan Steiner nám zde zanechal nepravdivý odkaz, byť mu věří. Arthur Seyss-Inquart, se narodil již v roce 1892 opravdu ve Stonařově. Jeho maminka tedy nemohla s tím mužem chodit do školy, jelikož by to dle uvedeného přibližného data narození pana Steinera bylo málo pravděpodobné! Navíc Seyss-Inquart nechodil do školy ani v Jihlavě, ani ve Stonařově !!! Už vůbec se nejmenoval Zajtich, to je jen fáma, kterou neznalí lidé neustále šíří dál. Obec Stonařov (dříve Stannern) neležela ve středu tzv. Iglauer Sprachinsel, ale úplně na jeho konci! Bylo jeho nejjižnější obcí. Vždy, když se někde objeví informace o Stonařově, musí nějaký "pamětník" přijít s touto zaručenou informací. Zabývejme se tedy relevantními informacemi a nepravdu, byť nám jí řekli rodiče, příbuzní nebo učitelé nešiřme dál.