Ekologům z organizace Děti Země vadí způsob a cena modernizace D1. Navíc podle nich chybí potřebná povolení. Pokud úřady budou muset jejich námitky přezkoumat, hrozí zdržení rekonstrukce. Ilustrační snímek

Ekologům z organizace Děti Země vadí způsob a cena modernizace D1. Navíc podle nich chybí potřebná povolení. Pokud úřady budou muset jejich námitky přezkoumat, hrozí zdržení rekonstrukce. Ilustrační snímek | foto: ŘSD

Děti Země oddalují opravu dálnice D1. Nelíbí se jim cena ani metoda

  • 44
Ekologičtí aktivisté podali rozklad proti stavebnímu povolení, které vydalo ministerstvo dopravy na modernizaci dálnice D1 mezi Měřínem a Velkým Meziříčím. Vadí jim hlavně použitá metoda opravy, ale i vysoká cena. Dá se čekat, že se celá věc potáhne, protože je do ní zapojeno několik úřadů.

Ekologickým aktivistům se podařilo oddálit opravu dalších dvou úseků rozbité dálnice D1. Jedním z nich je sedmikilometrová trasa Měřín - Velké Meziříčí západ. Děti Země podaly takzvaný rozklad proti stavebnímu povolení, které před několika týdny vydalo ministerstvo dopravy.

Co to je fragmentace?

Spočívá v tom, že se původní betonové desky rozbijí na kry o velikosti maximálně metr krát metr. Překryjí se asfaltem, který má tloušťku a parametry, jež snesou intenzivní zatížení kamionovou dopravou. Nemusí se jít hluboko do podloží, vychází se z toho, že podloží není významně narušené.

Výhodou je jednodušší opravitelnost než nový povrch dálnice při současném řešení - teď se znovu volí cementobeton. A taky cena a doba rekonstrukce. Podle odborníků je skoro třetinová v porovnání s nynějším způsobem opravy. Navíc podle nich trvá o polovinu kratší dobu.

Fragmentace už byla použita na začátku dálnice v úseku Praha - Mirošovice a například znalec v oboru dopravních staveb František Luxemburk je zastáncem této metody.

"Argumentů máme víc. Především ale chceme přitáhnout pozornost nového ministra dopravy k přemrštěné ceně oprav. Zjistili jsme, že lze D1 rekonstruovat třikrát levněji za poloviční dobu, pokud by se zvolila jiná metoda, a to takzvaná fragmentace. Jen je potřeba vnímat názor odborníků na dopravní stavby, které dosud ministerstvo neposlouchalo," tvrdí Miroslav Patrik z hnutí Děti Země.

Aktivisté mají ještě dva argumenty. Podle nich by se měl ze zákona znovu posuzovat vliv na životní prostředí (EIA), což se neudělalo. A když se vozovka rozšiřuje, měla se opět umísťovat stavba v novém územním rozhodnutí.

Mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold naznačil, že Děti Země umějí podávat různá odvolání a dá se čekat, že se celá věc potáhne dlouhou dobu.

"Kromě rozhodnutí ministra dopravy bude potřeba přezkum stanovisek řady dalších úřadů - městských stavebních úřadů, krajské hygienické stanice a podobně. Musí to provést jejich nadřízené orgány," naznačil mluvčí průtahy.

1. Proč nebyl posudek EIA?

Ministerstvo dopravy říká, že rozhodující v této věci není názor jeho úředníků, ale posudek ministerstva životního prostředí (MŽP) jakožto toho, kdo má ve své gesci příslušný zákon.

"Ministerstvo dopravy v této věci požádalo MŽP o vyjádření. MŽP se vyjádřilo tak, že posouzení hodnocení vlivu stavby na životní prostředí potřeba není. Je zřejmé, že se stavba odehrává ve stávajícím půdorysu, nijak se nerozšiřuje těleso dálnice ani se nepřidává další pruh dálnice. Pouze se ve stávajícím tělese přidává 75 centimetrů vozovky, to ale nemá dopad do území," uvedl mluvčí Neřold.

2. Proč nebylo územní rozhodnutí?

Ministerstvo dopravy se ve svém rozhodnutí opíralo o vyjádření místně příslušného stavebního úřadu ve Velkém Meziříčí.

"Podle jeho názoru územní rozhodnutí nebylo třeba vydávat. Z pohledu našeho ministerstva platí stejná argumentace jako u posudku EIA: stavba se odehrává ve stávajícím půdorysu, nijak se nerozšiřuje těleso dálnice ani se nepřidává další pruh dálnice. Nedochází tedy k většímu záboru půdy a nejedná se o přístavbu, jak tvrdí Děti Země," argumentoval mluvčí resortu dopravy.

3. Proč nebyla použita lacinější metoda fragmentace?

Podrobné informace o kvalitě podloží, to je podle Neřolda prý otázka spíše na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

"Obecně lze říci, že technický postup modernizace zvolilo ŘSD po konzultaci s odborníky z dopravních fakult. Zvolenou metodu je možné znovu posoudit v debatě s odbornou veřejností, nicméně její dopad na ochranu přírody, kterou se hnutí Děti Země zabývá, je diskutabilní," dodal Tomáš Neřold.

Proč do toho hážou ekologové vidle, ptají se místní

Je sobota podvečer. V hospodě u Ivoška v Měříně to začíná hučet. U dvou stolů nejblíž baru se sešli místní. Jakmile nadhodím téma dálnice D1, rychle opouštějí diskusi o jelenech. Na „dé jedničku“ slyší. 

Často po ní jezdí, však ji mají za baráky. A tisíc náklaďáků denně po ní naopak nejezdí. Vyhýbají se průjezdem přes Měřín placení mýtného.

Když parta deseti chlápků nasaje informaci, že by se měla zpozdit oprava D1 tady u nich a že mají námitky Děti Země proti technologii, kroutí nad tím hlavou. Chvíli jeden přes druhého diskutují a pak vydají resumé:  "Je to celý divný."

"Proč do toho hážou vidle zrovna ekologové a zrovna teď? Proč se šťourají v dopadech na životní prostředí, když to tu stojí čtyřicet let? Jen jestli za tím není nějaká finanční lobby jako za vším u nás?" kladou si otázky.

Měříňáci mají jasno. "Čím dřív se začne náš úsek opravovat, tím dřív bude zkapacitněný a dálnice bude komfortnější pro průjezd kamionů. Bude ještě větší tlak je tam udržet. A my doufáme, že hned po opravě bude následovat druhý logický krok - zavedení mýtného na naší staré silnici II/602, abychom přestali trpět," sumíruje Zdeněk Požár.