Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budu tam jen rok či dva, myslel si o Číhošti páter Toufar umučený StB

  18:46aktualizováno  18:46
Mladí křesťané o víkendu vzpomínali na pátera Josefa Toufara umučeného komunistickým režimem. V Číhošti na Havlíčkobrodsku se konala pouť a beseda s Milošem Doležalem, autorem knihy o Toufarovi. Z dopisů, které autor knihy objevil, vyplývá, že se páterovi do Číhoště příliš nechtělo.

Autor knihy o páteru Toufarovi Miloš Doležal v číhošťském kostele. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Páter Josef Toufar měl rád lidi, chodíval se s nimi pobavit do číhošťské hospůdky. Místním chlapcům zařídil hodiny tance s panem Miláčkem. To vše stihl, než byl komunisty na konci čtyřicátých let umučen k smrti (více o takzvaném číhošťském zázraku čtěte zde).

Vzpomínka na Toufara v Číhošti

Mladí lidovci v Číhošti vzpomínali na pátera Toufara.

Mladí lidovci v Číhošti vzpomínali na pátera Toufara.

Památku umučeného pátera Toufara v neděli uctily asi čtyři desítky lidí. Od jeho smrti v pondělí uplynulo přesně 63 let.

Program začal poutním pochodem z Ledče do Číhoště a pokračoval mší svatou. Ke zhlédnutí byla i výstava mapující Toufarův život - dětství, studium, jeho první mši, kterou sloužil 5. července 1940 ve Zhoři na Cyrila a Metoděje. K vidění byl i jeho liturgický oděv.

I o tom se mluvilo na nedělní besedě k výročí Toufarova úmrtí. Vedl ji autor knihy Jako bychom dnes zemřít měli. Konala se příhodně v bývalé hospodě U Vavříčků, kterou Toufar za svého života navštěvoval.

"Chodíval sem, protože byl rád mezi lidmi. K výčepu se váže i zajímavá historka. On sem jednou přišel na taneční zábavu. Všiml si, že hoši moc neumí tancovat. Zprvu si z nich dělal legraci, pak zařídil tanečního mistra pana Miláčka ze Zahrádky. Ten kluky po nedělních odpolednech učil tancovat a skutečně se mu to povedlo," připomněl Doležal.

Právě připravuje rozšířené vydání své knihy, které by mělo vyjít v půlce dubna. Našly se totiž nové materiály a připomínky páterova života. Mezi nejdůležitější autor řadí dopisy z roku 1948, které se našly na hradeckém biskupství.

"Dohromady mi poskytli osm dopisů, které osvětlují to, proč Toufar do Číhoště přišel," podotkl.

Dopisů z toho roku, kdy Toufar bojoval s okresním národním výborem v Ledči, odmítal své přeložení, ale pak se politickému tlaku musel podrobit, se našlo podle Doležala celkem deset.

Pocházím z kopců, do hor se i nejvíc hodím, psal Toufar

V jednom z nich píše páter biskupovi Píchovi do Hradce Králové.

"Vaše excelence, přeložte mě tedy do Číhoště, to je uvolněná farnost. Já bych tam byl pár let a rád bych se, až to běsnění přejde, vrátil k rozdělané práci, kterou mám v Zahrádce," stojí dále v Toufarově dopisu. Běsněním podle Doležala myslel bolševiky.

"On počítal s tím, že tu bude asi rok či dva. Jenže v letech 1949 a 1950 nastal dramatický sled událostí. Do Zahrádky se už nevrátil, protože byl umučen, utřískán, zavražděn," popsal Doležal, který by rád upozornil na tehdejší praktiky komunistů už proto, že se komunistická strana opět vrací na scénu.

"Nutili nevinného člověka k falešnému doznání a pak jej zavraždili," dodal Miloš Doležal.

Ve svých dopisech Toufar prozradil i něco o sobě. "Jsem z hor, pocházím z kopcovité krajiny, z kopců a já se do hor také nejvíce hodím," svěřil se.

A také projevil přeci jen trochu radosti s tím, že byl převelen do Číhoště. "Není to daleko od Zahrádky. Nebudu mít problém se stěhováním," zmínil se.

"On byl člověk, který si na nic nehrál. Vybíral si věci, které mu vnitřně jaksi seděly," pravil Doležal. Podle něj Toufar nedělal rozdíly mezi věřícími a nevěřícími. "Byl farářem celé obce. Takových je strašně málo," podotkl.

Číhošť na Havlíčkobrodsku.

Číhošť na Havlíčkobrodsku.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.