Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po sovětském náletu bylo nádvoří zámku v Dalešicích plné rakví

  17:50aktualizováno  17:50
Letadla, na jejichž trupech byly jasně viditelné pěticípé červené hvězdy, změnila před sedmdesáti lety Dalešice v rozvaliny. Při opakovaném bombardování bylo poškozeno 45 domů, 27 občanů městečka při něm zahynulo.

Lidé hledali po bombardování své blízké a známé. Počet těch, kteří přišli o život během opakovaného náletu, se zastavil na čísle 27. | foto: archiv Rudolfa Špačka

Pamětníků a přímých účastníků událostí, které se odehrály 7. května 1945, ubývá. O těch se v minulosti příliš nemluvilo, na poničení obce se totiž podílela sovětská letadla, a tak se projevy u památníku obětem po mnoho let citlivému tématu vyhýbaly.

Rudolf Špaček, dalešický kronikář, se letos pustil do zpracování útlé publikace, která mapuje události, které se staly v květnu 1945. „Mladší generace si jen těžko umí představit válku. Mají jen malou povědomost o tom, co se v Dalešicích v květnu roku 1945 stalo. Vyrůstají v jiných podmínkách, v jiném prostředí, v pohodlí,“ říká autor.

Fotogalerie

Podařilo se mu najít další materiály, které bombardování městečka připomínají. Mnohé unikátní fotografie mu přinesli obyvatelé městyse. „Psal se rok 1945. Bylo pondělí 7. května toho roku. Podmračený, ale vlahý teplý jarní den. Nikdo z dalešických občanů netušil, jaká tragédie se v poledních hodinách v jejich obci odehraje, ale napětí, obavy a strach, který každý pociťoval, hodinu od hodiny narůstaly,“ popisuje Rudolf Špaček.

Několik dnů před koncem války bylo slyšet vzdálené dunění při bombardování Brna. Válečná fronta se přiblížila, v Dalešicích očekávali příjezd prvních jednotek Rudé armády. Poslední německá pěší jednotka, ustupující na západ, dorazila v sobotu 5. května, v Dalešicích přenocovala a ráno zamířila směrem ke Stropešínu. Poté se v obci nenacházel žádný německý voják ani žádná vojenská technika.

O tom, proč o den později k bombardování došlo, není ani po letech jasno. Domněnek, které kolovaly po obci, bylo několik. Přitom ani pamětníci a přímí účastníci se neshodli na té pravé příčině. Dalešice leží na spojnici pěti cest. Dalo se předpokládat, že zde budou nějaké vojenské síly, průzkumný letoun si jako vojenskou techniku mohl vyhodnotit i zemědělské stroje vytažené ze stodol a přikryté plachtami, podle některých názorů se jednalo o špatnou komunikaci mezi velením partyzánů a sovětskými průzkumníky.

70 okamžiků druhé světové války

Podle Rudolfa Špačka byl předehrou tragických událostí přelet průzkumného sovětského letadla po desáté hodině dopolední, které za hřbitovem shodilo do polí dvě bomby. Jedna z nich nevybuchla. Přiblížilo se poledne a k Dalešicím se blížil bombardovací svaz osmnácti letadel. Zlověstný hukot, který neustále sílil, nevěstil nic dobrého. Když se letadla přiblížila k Dalešicím, snesla se z výšky dolů a při nízkém přeletu nad obcí se na nic netušící obyvatele začaly z letadel sypat bomby.

Ještě se nevzpamatovali a přišlo to podruhé

Zděšení, které tento letecký útok v řadách místních občanů vyvolal, se dá jen stěží popsat. Země se třásla, byl slyšet nepředstavitelný rámus, detonace a ovzduší bylo plné prachu a kouře. Ve vzniklé panice hledal každý nějaký úkryt. Někteří v nastalém zmatku vybíhali do zahrad a polí, jiní do sklepů nebo v nouzi jen tak zalehli za nějaký výstupek na zem.

Hukot letadel ustal, ale část Dalešic, především okolo sýpky, za školou, v okolí školy a sokolovny, v části Koziny, v Přimaslech a na Městečku byla v sutinách a v plamenech.

Kam také dopadly bomby

  • Hrotovice
    Neštěstí v Hrotovicích patří svým rozsahem k nejhorším událostem posledních dnů války v tuzemsku. Při dopadu tří bomb v centru obce zahynulo 114 místních obyvatel a 36 rudoarmějců. Tragédii mohlo způsobit zastřelení ruského návodčího na křižovatce, který měl letadlům dávat signály. Ta pak omylem shodila bomby na osvobozené Hrotovice. Okolnosti shození bomb jsou dodnes sporné – sovětská letadla totiž tehdy bombardovala i okolní obce Přešovice, Rouchovany, Valeč a Dalešice.
  • Nové Město na Moravě
    Nejdramatičtější novoměstská událost z konce druhé světové války začala 9. května krátce po osmé hodině ranní, ve chvíli, kdy se nad městem objevila skupina sovětských bombardérů. „Když německá protiletadlová obrana zahájila na letadla palbu z děl a kulometů, zaútočila ruská letadla v několika vlnách a začala bombardovat,“ píše se v městské kronice. Výsledek náletu byl fatální: hořící domy, poškozená sokolovna, katolický kostel a sedm obětí na životech.
  • Ždírec nad Doubravou
    Sovětské bombardování pozic ustupujících německých vojáků 9. května 1945 krutě dopadlo na obyvatele Ždírce nad Doubravou. Během náletu zemřely v městečku a okolních obcích na tři desítky osob. Vše začalo před polednem průletem výzvědného sovětského letadla. Ustupující Němci, ač měli složit zbraně, po něm začali střílet. Vzápětí od Krucemburku přilétla bombardovací letadla. Bomby začala shazovat na zástupy plně ozbrojených německých vojáků shromážděných v uličkách mezi domy ve Ždírci. Mnozí místní však doplatili na svou zvědavost. Vyšli z úkrytů a letadla pozorovali. Jen v městečku nepřežilo 23 ždíreckých občanů. Bombardování zažili na konci války i v Krucemburku, Velké Bíteši či Velkém Meziříčí.

Lidé se ani nestačili vzpamatovat z právě prožitých děsivých okamžiků, když započalo druhé dějství dalešické tragédie. Letecký svaz se v prostoru nad obcí Myslibořice obrátil a znovu nalétl nad obec, aby dokonal dílo zkázy. Znovu padaly bomby z letadel, na jejichž trupech byly jasně viditelné pěticípé červené hvězdy. Opět bylo zasaženo Městečko, Přimasla, kostel a okolí zámku.

Naštěstí část smrtonosného nákladu dopadla mimo obydlenou část obce. Na louky pod Městečkem a do polí za Novou ulicí. Nepředstavitelná zkáza byla dokonána. Rozbořené domy, hořící trosky, krátery od vybuchlých bomb. Mezi tou spouští v mračnech prachu a kouře pobíhal zdivočelý dobytek.

Dalešice byly v rozvalinách. Vystrašení lidé hledali své blízké a známé. Zmatek, bezmoc, velký smutek a především neskonalá bolest ovládla vesnici, protože materiální škody a spoušť, které bombardování způsobilo, nebyly nic proti hrůznému zjištění, že celá řada občanů přišla o život a mnoho dalších bylo zraněno.

Počet lidí, kteří během opakovaného náletu zemřeli, se zastavil na čísle 27. Mezi mrtvými byli mladí i staří, otcové a matky od rodin, byly mezi nimi i děti. Nejmladšími oběťmi bombardování byla dvouletá Olga Krulová a pětiletá Jana Divišová. Nejstarší pak třiašedesátiletá Anna Musilová.

V krátké době bylo třeba vyrobit množství rakví. Byly stlučeny z nenatřených prken. Během jednoho dne byla na hřbitově vykopána řada hrobů k pohřbení mrtvých. Ve středu 9. května odpoledne se konal smuteční obřad hromadného pohřbu na nádvoří zámku.

Rakve, ozdobené květinami, byly vyrovnány na dlažbě nádvoří, smutečního obřadu se zúčastnilo velké množství lidí. Ale život šel dál, i když se Dalešice jen těžko vzpamatovávaly. Tragédii připomíná památník se jmény 27 obětí bombardování, který byl odhalený v květnu 1946.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Slavnosti tří kápí se konají v Třebíči pravidelně ve druhé půlce srpna....
Ohňostroj i historický průvod během slavností Tří kápí rozzáří Třebíč

Slavnosti Tří kápí, hojně navštěvovaná třebíčská letní akce, od pátku do neděle oživí město. Program zpestří koně, rytíři či muzika. Organizátoři opět...  celý článek

Jednatel firmy EFKO-karton Miroslav Kotík drží v pravé ruce karty s filmovou...
Nový Hurvínek v teniskách už se objevuje i ve společenských hrách

Do kin brzy zamíří nový film o Hurvínkovi. Stopy slavné postavičky míří poslední roky také do Nového Veselí na Žďársku. I tam – třeba na kartách – museli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.