„Oficiálně byl spolek zaregistrován až o dva roky později, ale my bereme jako rozhodující rok 1896. První závody jsou však doložené už v roce 1878,“ připomíná současný předseda cyklistického oddílu TJ Žďár Jiří Štěpánek.
Drobný chlapík s postavou vrchaře pochází z cyklistické rodiny, jeho otec Václav startoval v Závodu míru, byl také státním trenérem a později rozhodčím.
Junior nyní opatruje veškeré oddílové relikvie – stovky fotek, plakáty i historické vybavení. Ovšem ty nejstarší dřevěné už mezi nimi nejsou. „Když se takové kolo drkotalo po cestách, plašilo koně, proto kočí z povozů občas po jezdcích práskali bičem,“ vypráví Štěpánek.
Problémy měly i první cyklistky. „Lidé se nad nimi pohoršovali. Byly sice oblečené od hlavy až k patě, ale při šlapání se jim vyhrnovaly dlouhé sukně ke kolenům. Některé kvůli tomu dostaly hrábkami třeba od žen, které kolem cest hrabaly trávu. Takhle se to traduje, ale já to už nezažil,“ říká s úsměvem.
Jeden šlapal, druhý běžel vedle
Nadšení velocipedisté se museli potýkat i s jinými problémy – nedostatkem kol. „Takže se při tréninku střídali tak, že jeden šlapal na kole a druhý vedle něj běžel, po nějaké době se vystřídali, byli to takoví průkopníci duatlonu,“ glosuje Jiří Štěpánek.
Tyhle potíže průkopníků jsou pryč: dámy v upnutých trikotech vzbuzují spíše obdiv a závodníci mají i více kol. Jen vozky s biči vystřídala troubící auta.
V poslední době se zdá, že nejlepší roky mají nástupci spolku Horák za sebou. „Mívali jsme přes sedmdesát členů, dnes oficiálně pouze osm registrovaných,“ srovnává s hořkostí.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
Důvodů je hned několik. Například vznik dalších amatérských klubů v okolí nebo nárůst dopravy na silnicích, který tlačí cyklisty do terénu.
„V sedmdesátých a osmdesátých letech jsme dělávali kolem deseti závodů ročně,“ počítá šéf cyklistů. Žďárští organizovali časovku do Vojnova Městce a zpět, etapový závod přes Žďárské vrchy, O pohár škrdlovických skláren, cyklokros kolem Zelené hory nebo městské kritérium.
Všechno odnesl čas. Činnost oddílu se smrskla na dětské závody, otevření silnic, ukončení sezony a tradiční Novoroční vyjížďku. „Finančně na víc nemáme, jsme vděční za každého sponzora. Na závod profesionálů bychom museli sehnat minimálně sto tisíc korun. Z velkých akcí je tady pouze etapový závod Vysočina organizovaný firmou Milana Plocka,“ říká Štěpánek.
Kromě financí mají organizátoři také plné ruce práce se sháněním nejrůznějších povolení. „Organizátorům dá příprava takových závodů strašně zabrat. Pro představu: když jsem vyřizoval mistrovství Evropy kategorie veteránů, potřeboval jsem celkem dvaadvacet povolení,“ počítá šéf oddílu, jenž se organizačně podílel na ME Masters v letech 2007 až 2012.
