V těch prvních měsících po vzniku kraje se rozhodovalo třeba o tom, jaké písmeno budou mít řidiči na registračních značkách svých aut. Vedení kraje chtělo písmeno „V“ jako Vysočina.
Jenže to už používali majitelé veteránů. Proto se dodnes používá písmeno „J“, což zůstává jako nejviditelnější připomínka krátkého trvání názvu Jihlavský kraj. A samozřejmě to písmeno „J“ snášeli zpočátku se skřípěním zubů třeba v Třebíči nebo Žďáře nad Sázavou.
První krajská vláda měla před 15 lety devět členů. Jeden z nich už zemřel, dalších pět postupem času ztratilo vliv na řízení Vysočiny. V krajském zastupitelstvu zůstávají dodnes jen tři z první vysočinské vlády. A všichni jsou v opozici.
„Začínali jsme z ničeho. Měli jsme půjčenou starou Škodu Favorit z okresního úřadu, tou jezdil hejtman. Neměli jsme prostory ani tužky,“ vzpomíná Petr Pospíchal, který býval náměstkem hejtmana za ČSSD. Měl na starosti dopravu.
První krajská vláda (roky 2000 až 2004)František Dohnal, tehdy hejtman (zemřel v roce 2013) Miloš Vystrčil, náměstek hejtmana (dnes senátor) Alena Štěrbová, náměstkyně hejtmana (prorektorka Vysoké školy polytechnické) Petr Pospíchal, náměstek hejtmana (investiční technik společnosti Jihlavské vodovody a kanalizace) Václav Kodet, radní (jednatel Správy městských lesů) Ivo Rohovský, radní (jednatel Svazu vodovodů a kanalizací měst a obcí) Marie Černá, radní (radní Třebíče) Martina Matějková, radní (ředitelka domova důchodců ve Ždírci) Tomáš Hermann, radní (radní v Havlíčkově Brodě) |
Hejtmanství tehdy sídlilo v pronajatých prostorách jihlavské Komerční banky. První zaměstnanci kraje byli dva, asistentka a řidič. Pracují tam dodnes. „Představa o počtu budoucích zaměstnanců byla v řádu maximálně jedné stovky,“ vzpomíná Martina Matějková, tehdejší radní za ODS pro oblast zdravotnictví.
Dnes má krajský úřad 426 zaměstnanců. Členové krajské vlády se zpočátku setkávali s despektem u některých starostů a ředitelů příspěvkových organizací. Například první reakce jednoho ředitele při oficiální návštěvě členek krajské rady byla: „No ženský, neblbněte!“.
„Největší změna za těch patnáct let mi připadá v tom, jak se psychologicky i fakticky změnila pozice vedení kraje. Mám na mysli vliv moci, jak jsou nyní hejtman a radní vnímáni, jak jsou vážení, vlivní, jaké mají pravomoci v kraji i na úrovni vlády, parlamentu, médií,“ srovnává Matějková.
V roce 2001 si svoje nové pozice museli teprve vydobýt a obhájit. „Já jsem tenkrát toto sebevědomí neměla. Výjimkou byl hejtman František Dohnal, který viděl nejdál,“ míní Matějková.
Na začátek roku 2001 vzpomíná jako na velmi kreativní a zajímavé období, v němž se radní navzájem hodně dobře poznali. „Dneska mě bohužel kraj připadá neosobní, příliš oficiální a svázaný svými vlastními vnitřními předpisy, ale asi to jinak nejde. Řídí daleko větší agendu, než jsem si tehdy uměla představit,“ dodává Martina Matějková.
Přesně před patnácti lety nastoupila na nově vznikající krajský úřad i současná eurokomisařka Věra Jourová z Třebíče. Pracovala tehdy v odboru regionálního rozvoje.
V krajské vládě byl tehdy za Unii svobody i Tomáš Hermann, současný krajský šéf Strany zelených a radní v Havlíčkově Brodě. Z počátků kraje si vybavuje hlavně nadšení.
„Přišla kupa mladých z různých konců kraje, kteří nadšeně věřili, že to má smysl. To nadšení a nové přístupy kontrastovaly s poněkud zatuchlou atmosférou, kterou jsem pak zažil po příchodu na radnici. To jen konstatuji, protože jde o přirozenou věc – instituce, která už existuje drahná desetiletí je usedlá, zajetá ve svých kolejích, poněkud znuděná,“ srovnal Hermann.
A připomíná, jak se tehdy první vedení kraje tvořilo. Ve volbách zvítězila čtyřkoalice tvořená lidovci, Unií svobody, ODA a Demokratickou unií. Podíl na moci si rozdělila se všemi zvolenými stranami kromě komunistů.
„I když to prostá matematika k dosažení většiny nevyžadovala, hejtman Dohnal přesvědčil ostatní, abychom oslovili i sociální demokracii. Petr Pospíchal měl pak na starosti dopravu. Mnohokrát jsem si na to vzpomněl při pohledu na současnou jednobarevnou radu, fungující poslední dvě období. Pro ČSSD je to nepochybně pohodlnější vládnutí, navíc umístí daleko více svých lidí, zatímco komunisté jsou v klidu za kulisami. Ale je to tak správně?“ ptá se Hermann.
Vysočina vznikla z částí tří krajů
A přijde mu, že zástupci kraje už dnes nejednají se starosty jako rovní s rovnými, jak tomu bylo dříve. „Mnohdy převládne vrchnostenský pocit a přístup, že se zvýšila role barvy starostova trička, že se obec postaví před hotovou věc: ‚Takhle to bude, a pokud se vám to nelíbí, tak to postavíme jinde‘. To nepovažuji za rozumné,“ dodal.
Jeho někdejší kolega Ivo Rohovský z ODS byl původně zastáncem toho, aby se místo krajů volilo a vládlo po jednotlivých okresech. „Bylo by to nejlacinější a nejelegantnější řešení,“ uvedl.
Se vznikem kraje se smířil a dlouho pro něj pracoval. Oceňuje, že novější krajské vlády nebořily to, co založil on a jeho kolegové. Zklamáním je pro něj vytvoření placených funkcí pro komunisty, kteří nyní drží u moci ČSSD. A nárůst byrokracie kvůli zákonům a vyhláškám, jež dopadají na kraj.
V první krajské vládě zasedala za Unii svobody Alena Štěrbová, dnešní prorektorka Vysoké školy polytechnické. Tu jako náměstkyně hejtmana pomáhala založit. „Při budování Kraje Vysočina jsem prožila jedno z nejkrásnějších období mé dlouhé pracovní cesty,“ vzpomíná.
V začátcích bylo podle ní nejdůležitější pospojovat Vysočinu z částí tehdejších tří krajů: Jihomoravského, Východočeského a Jihočeského. „Takto byla rozparcelovaná naše krásná Českomoravská vrchovina. Lidé sousedních okresů spadajících do jiných krajů měli k sobě daleko, i když to bylo přes kopec,“ doplnila.
Kraj i vysoká škola, kde nyní působí, mají podle Štěrbové společný cíl. „Aby úroveň vzdělanosti lidí v našem regionu dosahovala průměru České republiky, protože pak přijdou na Vysočinu další investoři požadující vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, jejichž firmy budou produkovat vyšší přidanou hodnotu. To přinese prosperitu celému kraji, zvýší se mzdy i koupěschopnost obyvatelstva,“ dodala.
