Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Církev začala s opravou Zelené hory. Památku obnovuje prkno po prkně

  8:33aktualizováno  8:33
Církev se jen pár měsíců po převzetí areálu na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou naplno pustila do rekonstrukce této památky UNESCO. U Santiniho stavby zatím opravuje celý první ochoz, dojde i na oprýskanou fasádu. Ještě letos se rozezní nové zvony. Práce přijdou na více než 60 milionů korun.

Tomáš Rafl (vpředu) se podílí na opravě prvního ochozu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.V minulosti obnovoval do původní podoby strop a restauroval sochy. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Na Zelené hoře začala první vlna oprav památky UNESCO. Místo památkářů už si práce řídí žďárská klášterní farnost, která poutní kostel převzala loni na konci srpna. Opravy má rozepsané až do roku 2022. Podle předběžných propočtů bude stát velká obnova kostela svatého Jana Nepomuckého přes 60 milionů korun.

Akutní je oprava takzvaných chórků na prvním ochozu, které se začaly bortit ještě před vyřešením restitučního nároku církve.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

„To je úkol číslo jedna na letošní a příští rok. V některých chórcích uhnily nosné trámy a propadly se. Proto bylo nevyhnutelné pustit se do opravy,“ vysvětluje Vladimír Vojtěch Záleský, farář a statutární zástupce klášterní farnosti.

Restaurátorům a správci památky se naskytla možnost opravit další část věrně podle původních plánů architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela, podle jehož návrhu se kostel v letech 1719 až 1722 stavěl.

„Chórky jsou ve tvaru obrácené lodičky, zvonovitý průběh přechází do gotického oblouku. Jsou tady k vidění neuvěřitelné tvary,“ vyzdvihuje akademický malíř a restaurátor Tomáš Rafl, který se před časem podílel i na obnově stropu. „Na trámech chórků drží ramenáty (nosníky), na nich jsou přibitá prkna. Na nich zase drží rákos a na něm teprve omítka,“ popisuje Rafl složitou konstrukci.

Laserem zaměřili a očíslovali každé prkno

Prkna jsou různě zprohýbaná. Ta, která nejsou úplně shnilá, se vrátí na svoje místo. „Není možné vzít nová a vyměnit je. I uhnilé trámy se nahrazují po částech,“ poukazuje restaurátor. „V chórcích jsme před rozebráním konstrukce laserem přesně zaměřili a očíslovali každý kousek. Prkna jsou zkroucená, stavitelé museli používat čerstvé dřevo, aby ho mohli vytvarovat do požadovaného tvaru,“ ukazuje nad sebe.

I když je první i druhé patro nepřístupné, opravy kostela turisty nijak neomezují. Vždy záleží na domluvě kastelánky a stavební firmy.

Zájem o památku UNESCO podle faráře Záleského roste. „Otevřeno je denně včetně pondělí, to se nám velmi osvědčilo a první den v týdnu přichází hodně lidí,“ říká. Obyvatelé Žďáru se mohou na prohlídku dostat zdarma, kdykoliv doprovází svoji návštěvu.

Farnost již upravila zákristii včetně podlahy a mobiliáře a postupně dokončuje novou elektroinstalaci. Ta je důležitá kvůli plánovanému ozvučení, osvětlení, napájení varhan i novému typu zabezpečení. A také kvůli třem zvonům, které se na věž kostela a dvou věžiček ambitů vrátí desítky let poté, co byly za války zrekvírovány.

Zvony odlije mistr Manoušek

I tady půjde o návrat do minulosti. „Mistr Petr Manoušek zvony udělá zřejmě do konce roku. Ve stejné tónině jako ty minulé, které odlili jeho předci. Původní představa byla, že nové zvony posvětíme už při Diecézní pouti rodin na konci srpna, ale to nestihneme,“ nastínil Záleský.

Na jeden zvon částečně přispěje město, na druhý firma Žďas, na třetí se složí kněží z brněnské diecéze. Ponesou jména sv. Cyril a Metoděj, Zdislava a Vojtěch. „Budou to jen malé zvony o váze 50 až 70 kilogramů,“ doplňuje farář.

Církev financuje velkou obnovu poutního kostela ze svých zdrojů včetně darů a výnosů vstupného. Na Zelenou horu přispívá město, kraj i ministerstvo.

„Například z Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury jsme letos získali 700 tisíc korun. Budeme se snažit čerpat i příspěvky z evropských fondů,“ řekl Záleský.

Zelená hora se vizuálně změní zevnitř i zvenku

V nejbližších letech začne také oprava fasády. „Uděláme vždy jednu celou část hvězdice včetně výměny oken. Ta ve druhém patře se prodlouží podle původní podoby o metr, Zelená hora se tak vizuálně změní jak zvenku, tak zevnitř. Současná vyzdívka pod okny byla přidána až druhotně. Okna budou mít kovové rámy a vitrážové sklo,“ popisuje Vladimír Vojtěch Záleský další etapu.

S rostoucím počtem turistů znovu ožila otázka chybějícího obslužného prostoru. „To je naléhavý problém, protože zde chybí toalety. Když přijede zájezd, posíláme je do obřadní síně na sousední hřbitov,“ říká duchovní správce kostela na žďárské Zelené hoře. Několik variant zázemí měl na stole už Národní památkový ústav jako minulý vlastník.

Během příštího roku zmizí z areálu poutního kostela i poslední náhrobky, kromě společného hrobu zachránců Zelené hory Matěje Josefa Sychry a Bonifáce Procházky.

Prostor kolem kostela kdysi sloužil jako loučka poutníkům. Pohřbívat se zde začalo až později, paradoxně to kostel zachránilo před úplným zánikem. Naopak pro zachování ambitů před dvaceti lety bylo nutné, aby se část hrobů vymístila a terén pohřebiště se snížil. K tomu se zavázalo město komisi UNESCO při zápisu na prestižní seznam.

Proto bude město s farností pokračovat v přesunu zbývajících náhrobků zrušených hrobů. „To však neznamená, že by za každou cenu mělo dojít k exhumaci ostatků. Prostor vždy bude posvátným místem, ostatky mohou zůstat v zemi. Pak bychom asi udělali společné pietní místo se jmény zemřelých,“ zvažuje Vladimír Vojtěch Záleský.

Na Zelené hoře se od letoška koná také více svateb a pohřbů, vrátily se také pravidelné mše, vždy v sobotu v 16.30. V sobotu 29. srpna bude farnost hostit Diecézní pouť rodin.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.