Novým starostou Číhoště, jedné z nejznámějších obcí v Česku, se nově stal...

Novým starostou Číhoště, jedné z nejznámějších obcí v Česku, se nově stal osmadvacetiletý František Bareš. Do Číhoště v poslední době míří čím dál více turistů - ke geografickému středu republiky i do kostela, kde je hrob umučeného pátera Josefa Toufara. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Rok před volbami vyměnila Číhošť starostu, vede ji mladý elektrikář

  • 0
V jedné z nejznámějších českých vesnic se předčasně vyměnili starostové. V čele Číhoště na Havlíčkobrodsku skončil farmář Jaroslav Tvrdík. Obec vedl od roku 2010 a ve volbách dostal nejvíc hlasů. Po krátkém váhání ho nahradil osmadvacetiletý František Bareš, který podniká v oboru elektroinstalací.

„Pan Tvrdík rezignoval z osobních důvodů,“ uvedl nový číhošťský starosta. O uvolněné místo nebyl v devítičlenném zastupitelstvu příliš zájem. Bareš nakonec na zvolení kývl.

„Zatím jsem to vzal, aby se nám tady nerozpadlo zastupitelstvo. To by byla škoda. Nové volby by znamenaly problém pro obec. Nová práce mě baví, i když jsou to povinnosti navíc. Uvidíme, jak to půjde. Uvědomuji si, že nejde vyjít vstříc všem lidem. Ale zatím jsem neslyšel stížnosti,“ doplnil nový starosta.

Zatím chce dokončit funkční období do podzimu příštího roku, kdy budou nové volby. V těch chce kandidovat znovu. V číhošťském zastupitelstvu jsou až na jednu výjimku všichni nezávislí. Pouze jeden zastupitel byl zvolen na kandidátce KSČM.

František Bareš si je vědom faktu, že se zvedá zájem o bydlení v Číhošti. Proto s kolegy plánují, že by v bývalé škole vybudovali další byty. Tři už jsou v přízemí, další by mohly přibýt v patře. Také se ozývají lidé, kteří by si chtěli ve známé vsi postavit nový dům.

Přibývá zájemců, kteří si chtějí v obci vybudovat nový domov

„Řešíme pozemky. Obec nemá stavební parcely, tak se je snažíme povyměňovat. Taky počet obyvatel nám roste. Začaly se rodit děti, teď jich tady máme spoustu,“ těší starostu. S investicemi nechtějí zastupitelé zapomínat ani na svoje přidružené obce.

Jak vypadá Číhošť

Číhošť v poslední době stále víc přitahuje turisty. Obec má na svém území vyměřený střed České republiky, což je velmi navštěvované místo. Místní ho pravidelně zvelebují.

Výletníci míří především do kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je známý díky pohybům kříže v roce 1949. Je tam též hrob umučeného pátera Josefa Toufara.

Obec na obnovu kostela posílala peníze a stále na ni přispívá. Opravy koordinuje místní nadační fond. Kostel byl v posledních letech odvlhčen, obnovy se dočkala fasáda i střecha.

Do fondu přispívají různí dárci. Půl milionu poslalo ministerstvo kultury, podobnou částku přidal i kraj. Na financování se podílela hradecká diecéze, místní farnost a řada dalších dárců. Naposledy v červenci ve fondu přibylo 80 tisíc korun díky benefičním příspěvkům na koncertě skupiny Hradišťan.

Nová publikace mapuje návrat pátera Toufara na Vysočinu

O vesnici a její pohnuté minulosti rovněž stále vycházejí knihy. Zatím poslední publikaci vydal letos Nezávislý podmelechovský spolek. Nese název Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště po 65 letech. Sestavil ji Miloš Doležal.

Dokumentárně reportážní snímky se v ní potkávají s texty, které odkazují k místní historii, dramatickému osudu vysočinského faráře i k jeho návratu na Vysočinu po 65 letech od násilné smrti.

Z Číhoště byl Toufar v lednu 1950 za tmy unesen příslušníky komunistické Státní bezpečnosti, následně pak brutálně mučen a zavražděn.

„Dokumentární fotografie s doprovodnými texty autenticky informují o dějích, u kterých nemohla být široká veřejnost přímo přítomna: o exhumaci na ďáblickém hřbitově v listopadu 2014, o antropologickém výzkumu ostatků, výrobě kovové schrány na ostatky mučedníka či budování hrobu v číhošťském kostele,“ přiblížil Miloš Doležal.

V knize jsou i fotografie z ďáblického hřbitova z let 1968 a 1990. Nechybí ani snímek ďáblických hrobařů Tomáše Tiefa a Jaroslava Křápa ve vykopané šachtě. Vše doprovází texty kardinála Dominika Duky, královéhradeckého biskupa Jana Vokála, historika pátera Tomáše Petráčka, archeologa Jana Havrdy či architekta Norberta Schmidta.