Jihlavský publicista Miroslav Mareš inicioval policejní vyšetřování, které vedlo až k odkrytí hrobu, ve kterém má ležet patnáct Němců zavražděných v květnu 1945

Jihlavský publicista Miroslav Mareš inicioval policejní vyšetřování, které vedlo až k odkrytí hrobu, ve kterém má ležet patnáct Němců zavražděných v květnu 1945 | foto: Anna Vavríková, MF DNES

„Chtěl bych znát motiv hromadné vraždy,“ říká publicista

  • 0
Nebýt Miroslava Mareše, mrtvoly sedláků, učitele nebo policisty by byly na louce Budínka u Dobronína dále v zemi a nikoho by nezajímaly. Jihlavský nezávislý novinář se však na informace o poválečném masakru z května 1945 na razil na německém internetu a celý případ oznámil policii.

Iniciátor vyšetřování případu Budínka Miroslav Mareš tráví poslední dny společně s policisty a archeology na louce u Dobronína. Sleduje výkopové práce, poskytuje rozhovory do českých i německých médií. "Jedna věc by mě hodně zajímala. Jaký byl motiv hromadné vraždy z 19. května 1945," říká publicista.

Někteří si možná říkají, proč policie má případ z roku 1945 vyšetřovat? Co vy na to?
Já myslím, že tento případ je velice aktuální.

V jakém smyslu?
Musíme vědět, zda to, co o událostech na českém území šíří cizí státní příslušníci, je pravda nebo je to upravená pravda nebo je to výmysl. Toto by měli kriminalisté s pomocí archeologů a antropologů objasnit. Do této chvíle není žádná úřední zpráva o tom, co se již v době míru mělo na louce Budínka u Dobronína dít. Počkejme si proto na závěry vyšetřování.

Jaký byl z vašeho pohledu začátek případu Budínka? Jak jste se o něm dověděl?
Zjišťoval jsem si informace o bývalých německých obcích na Jihlavsku. Tak jsem narazil na dějiny Dobronína a na německou dokumentaci ohledně hromadné vraždy z 19. května 1945 u Dobronína. Byl jsem zvědavý, co to je.

Co bylo dál?
Když jsem mluvil o nějakém masakru v roce 1945, tak všichni mluvili o událostech v Třešti. Já ale říkal: "Ne, já mám na mysli Dobronín." Všichni mě přesvědčovali, že u Dobronína se nic takového nikdy nestalo. Teď se ovšem na louce Budínka objevily kosterní ostatky již čtyř lidí.

Co říkal na případ Budínka státní zástupce, když jste za ním poprvé byl?
Na státní zastupitelství můžete jít pouze se zprávou, která je doložená z více zdrojů. Jinak bych tam neuspěl. Donesl jsem jim mapu údajného hrobu, zprávu o masakru zpracovanou Fritzem Hawelkou ze sdružení Iglauer Sprachinsel a také svědectví dvou mužů z Německa.

Když jde o fotografie a dokumenty z doby kolem druhé světové války, jak se po nich pátrá?
Domníval jsem se, že fotky a dokumenty seženu běžně. Vezměte si, že v archivu najdete dokumenty ze středověku. Představa byla, že rok 1945 nebude problém. On to ale problém je. A navíc je zde otázka, která svědectví jsou hodnověrná.

Svědectví o dění na louce Budínka by mohla být hodnověrná.
To je otázka, co na to řekne český stát, co na to řekne státní zastupitelství. Pokud jde o spolupráci s policií, informuji je o tom, co se dozvím. Kriminalisté jinak vedou vyšetřování po vlastní linii. Jediný krok, o kterém mě před zahájením výkopových prací na Budínce informovali, byl průzkum georadarem na louce. K tomu došlo na jaře letošního roku. Tam si policisté zjistili, zda na louce opravdu je něco, co tam být nemá.

V pondělí byly na Budínce objeveny ostatky dvou lidí, v úterý našli archeologové další kosti. Počet obětí narůstá, takže je z vaší strany překvapení, nebo jste to čekal?
Překvapení - a to v tom, že Němci mohou opravdu mít ve svých výpovědích pravdu. Já nevěřil těm brutálním popisům zabíjení lidí (ubití lopatami, rýči, zastřelení - pozn. redakce). Já se domníval, že ty lidi asi někdo "klasicky" zastřelil. Ukazuje se, že ten čin mohl být brutální. Ale kostry mohla poškodit i zemědělská technika při pozdějších zásazích na poli (Hrobem například přímo prochází drenáž ze 70. let minulého století. Že by někdo oznámil nález koster na policii, to se tehdy v Dobroníně nestalo. - pozn. redakce). K poškození ostatků se ovšem nyní musejí vyjádřit antropologové.

Co říci o té drenáži v hrobě?
Nález kosterních pozůstatků musíte hlásit na policii v každém režimu. V tomto případě se tak nestalo. I o tomto zásahu při melioracích v 70. letech Němci ve svých zprávách hovořili, odezva ale byla až do loňska nulová.

Ten případ tak v podstatě mohl být už asi 40 let uzavřený a ostatky německých obyvatel Dobronína a okolí mohly být na hřbitově v Německu.
Mohl být vyřešený mnohem dříve, mnohem jednodušeji a s mnohem menším úsilím policie.

O vyšetřování se teď asi hodně zajímají pozůstalí jednotlivých obětí.
Znám první reakce pana Nieblera, který je synovcem jedné z údajných obětí na Budínce. Z toho, že se našly ostatky obětí, nebyl překvapený. On si to místo, kde jsou zakopané oběti, po druhé světové válce přesně zanesl do mapy...

Přesto je asi dojatý?
To nevím, to se dozvím, až se setkám s Hermou Kennel, německou spisovatelkou, která se případem Budínka také zabývá a která měla s panem Nieblerem mluvit. Jisté je, že na německé straně panuje určitě překvapení, že byl hrob v Česku odkrytý. To je vizitka práce státního zastupitelství a policie, že to dokázaly dotáhnout až do této fáze - 65 let starou událost nedokážete objasnit každý den. Jiná věc je, zda bude někdo obviněn z trestného činu.

A jak to v této souvislosti vidíte v otázce obvinění?
Mohu poskytnout jen svůj laický pohled. Amnestijní zákon z roku 1946, který bývá zařazován mezi Benešovy dekrety, zaručoval beztrestnost pachatelům válečných a poválečných trestných činů, které by za normálních okolností trestnými činy byly. Amnestie se týká činů spáchaných do 28. října 1945. Otázka obvinění je otázkou na policii. Já jinak zatím v celé kauze ctím presumpci neviny.