Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Turistický ráj a chloubu lyžařského klubu zničila neopatrná kuchařka

Seriál   19:30aktualizováno  19:30
Pouhých dvacet let vydržela na Harusově kopci u Nového Města na Moravě vyhledávaná „horská“ chata. Po velkém požáru v roce 1942 z ní zbylo jenom spáleniště. Nikdy už nebyla obnovena, na stejném místě stojí od 80. let minulého století televizní vysílač.

Když začal 29. září 1942 odpoledne stoupat z vrcholku Harusova kopce hustý kouř, nikdo netušil, že se tím po dvaceti letech definitivně uzavírá historie chlouby novoměstských sportovních nadšenců.

Z vyhlášené turistické chaty, kam v zimě i v létě mířily zástupy výletníků, zbylo do hodiny jen žhnoucí spáleniště se smutně trčícími komíny a kamennými podezdívkami.

Fotogalerie

„Vyhořelo vše do základů. Zůstalo něco ve sklípku, různá vína, zásoba velká, některé láhve popraskány. Velká je škoda, ale strhnutím věžky se mohlo zabrániti k malé škodě, neboť by se pak ostatní uhájilo,“ zaznamenali do obecní pamětní knihy v Radňovicích, na jejichž katastru se chata nacházela.

Co se přihodilo? Že by zlý úmysl? Kdepak, příčina byla mnohem banálnější. Požár způsobila manželka tehdejšího nájemce Ludmila Kubů, která zrovna vařila v kuchyni.

„Neopatrně manipulovala s omastkem na sporáku. Oheň vyšlehl komínem, který byl níže než věžka rozhledny. Vítr vanul směrem do dřevěné věžičky. Ta se okamžitě vzňala a chata hořela jak svíce odshora,“ citovala dobovou zprávu publicistka Helena Zelená Křížová v knize Kopec jménem Harusák.

Zkáza byla neodvratná - i kvůli nedostatku vody, s nímž se na vrchu vždycky potýkali.

Při slavnostním otevření nechyběly lyžařské závody

Smutně tak skončil příběh, který začal na konci léta roku 1911 usnesením Klubu českých turistů v Brně o vybudování lyžařské a turistické chaty na Harusově kopci.

O nutnosti rozšířit ubytovací kapacity se ovšem mluvilo už hezkých pár let předtím, protože do Nového Města v zimě putovaly z Brna a okolí stovky „lyžníků“, dychtících užít si zasněženou malebnou krajinu a napodobit průkopníky zdejšího sportu číslo jedna.

A jelikož chata na Černé skále u nedalekých Vlachovic dosluhovala, čím dál hlasitěji se volalo po novém místě, kde by si mohli turisté odpočinout a přenocovat. Volba nakonec padla na 742 metrů vysoký vrch, pojmenovaný po Janu Harusovi z Radňovic, který pozemky na kopci v 17. století obhospodařoval.

Jenže první světová válka veškeré sny a plány oddálila. Nová chata se začala stavět až v roce 1921, kdy na kopci vyrostla malá turistická ubytovna. Slavnostně otevřena pak byla 22. ledna 1922 - se vší parádou včetně lyžařských závodů.

Brzy však přestala svojí kapacitou stačit, jelikož ve své jediné místnosti nabízela přenocování pouhým šesti výletníkům.

Celodřevěná stavba se podobala známým Pustevnám

Novoměstský Sportovní klub proto jako majitel noclehárny pověřil místního stavitele Františka Šmídu, aby k „boudě“ navrhl a připojil novou a výrazně větší i honosnější chatu. Práce začaly 10. srpna 1923 a už 8. prosince se nová pýcha Nového Města slavnostně představila čtyřem stovkám zvědavců.

Zaniklá místa

„Toto dílo, důležité pro povznesení turistiky a lyžařského ruchu v našem kraji, vykonal za výrazné pomoci státní zdejší Sportovní klub se svým předsedou, ředitelem velkostatku Karlem Hlaváčem v čele,“ popsal událost novoměstský kronikář.

Místní byli právem pyšní, vždyť nová chata s rozhlednou jako by vypadla z reklamy na zimní radovánky. Psalo se o ní jako o „jednom z nejkrásnějších sportovních útulků Moravy“.

„Byla to celodřevěná budova, stavěná tehdy oblíbeným ‚horským‘ stylem - podobně jako Pustevny na Radhošti,“ přiblížil podobu chaty lékař a autor několika knih o lyžování Karel Daněk v pravidelném historickém seriálu, který vycházel v 80. letech v Novoměstském zpravodaji.

Velká chata nabízela kromě restaurace se dvěma místnostmi i pět zařízených pokojů pro hosty, noclehárnu pro třicet lidí, a dokonce kuželnu. Přímo před budovou v zimě startovala lyžařská klání - tady ostatně v lednu 1934 začala také historie dnes už legendární Zlaté lyže.

Plány na obnovu chaty zůstaly jenom na papíře

Na své si ovšem přišli i milovníci dobrého jídla. Kuchyně paní Štěpánkové, manželky nájemce chaty, byla vyhlášená v celém kraji. Do Nového Města se tak jezdilo na její svíčkovou na smetaně, telecí pečeni, domácí dort či máslové řezy.

Ale žádná idyla netrvá věčně. Poté, co podnik v roce 1938 přebral nový provozovatel Jan Kubů, se začaly objevovat skvrnky na do té doby skvělé pověsti. Stížnostmi na neochotu personálu a zimu v pokojích se zabývala i zvláštní komise.

Chata pak doznala také drobných úprav, přibyly třeba splachovací záchodky a koupelna, jenže přišlo smolné odpoledne a požár způsobený nepozornou kuchařkou.

Novoměstští se však s nepřízní osudu nechtěli smířit a brzy začali plánovat obnovu turistické chaty.

První projekt se objevil ještě před koncem druhé světové války: v roce 1944 ho vypracoval brněnský architekt Oskar Poříska. Nový hotel měl být dvoupatrový s vodárenskou a vyhlídkovou věží, bazénem a tenisovým i volejbalovým kurtem. Realizace se nikdy nedočkal - stejně jako plány budovy se šikmou sedlovou střechou ze 70. let.

Kousek pod Harusákem navíc v roce 1973 vyrostl stylový a komfortní hotel Ski. A na vrcholku kopce se o patnáct let později objevila nová dominanta - přes 60 metrů vysoký televizní vysílač...

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šimon Mareček patří k největším talentům českého orientačního běhu, což...
Zvítězily geny. Orientační běh ochutnával talent z Vysočiny už v kočárku

Studuje sportovní gymnázium v Novém Městě na Moravě, přičemž nejvíc ho baví tělocvik a zeměpis. A není divu. Letos patnáctiletý rodák z Nového Města na Moravě...  celý článek

Nové slámové hřiště ve Žďáře nad Sázavou.
Autor soch z betonu vytvořil atrakci pro děti. Stačilo 60 balíků slámy

Novou atrakci dostaly na konci prázdnin žďárské děti. Novinkou pro tradiční Slavnosti jeřabin je slámové hřiště v parku na Farských humnech. Prolézačky a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Řidička narazila do auta a ujela, pak nadýchala skoro pět promile

Bezmála pět promile alkoholu v dechu měla řidička, která v pátek večer bourala ve Žďáru nad Sázavou. Od drobné nehody ujela, o pár ulic dál však zastavila a z...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.