Martin Chadim je fanoušek nejen do vodních, ale i větrných mlýnů. Na snímku je v objektu v Horních Dubenkách.

Martin Chadim je fanoušek nejen do vodních, ale i větrných mlýnů. Na snímku je v objektu v Horních Dubenkách. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Červotoče z historických mlýnů vyháněl rachot šrotovníku

  • 0
Úctyhodnou 367. sezonu zahájil Chadimův mlýn v Horních Dubenkách na Jihlavsku. Rod Chadimů je skutečně na mlýně už od roku 1644, kdy jej jako mlynářskou usedlost koupil za 510 kop Matěj Chadim. Teď je ve mlýně "pan otec" Martin Chadim, fanoušek nejen vodních, ale i větrných mlýnů.

V části mlýna, ležícího na poměrně frekventované cyklostezce, funguje i malé muzeum, ve kterém se každý rok objeví něco nového. A každý rok začátkem června se tam na zahájení sezony koná festival řemesel. Ten letošní byl v sobotu spojený se zajímavou přednáškou.

V původní mlýnici, kde je dnes muzeum, se kromě dalších exponátů objevil i ruční mlýnek na obilí, vedle něj ošatka s pšenicí. Expozice nabízí i výuční a tovaryšský list Bedřicha Chadima.

Expozice v Chadimově mlýně v Horních Dubenkách.
Výstava ve mlýně Martina Chadimy v Horních Dubenkách.

Velký zájem byl v sobotu o přednášku Radima Urbánka nazvanou Mlýny od pana otce k velkomlynáři. Jeden z největších odborníků na mlýny a jejich historii v zemi se zajímá nejen o vodní, ale i o větrné mlýny.

"Mlýny můžeme podle technologie rozdělit do tří základních skupin. Ty nejjednodušší jsou se dvěma mlecími kameny a jednoduchým odsávacím zařízením," uvedl Radim Urbánek.

Zajímavé je, že se používala také kamenná třecí ložiska. "Nesměla se mazat mazivem. Dovedl se k němu žlábek s čúrkem vody a vyhladilo se tak, že kovový čep i ložisko byly dokonale hladké," popsal Urbánek zajímavost, kterou lze vidět třeba ve mlýně v Nové Říši.

Před 110 lety byly tisíce mlýnů

"Neznáme přesné údaje, ale odhadujeme, že na přelomu 19. a 20. století bylo jen v Čechách na 8 tisíc mlýnů a jen o něco méně jich bylo na Moravě a ve Slezsku," řekl Urbánek.

Nejčernějším dnem pro mlýny byl 31. prosinec 1952, kdy byly až na výjimky zákonem zrušeny.

Přístupných je v současné době asi sto mlýnů. Někde jsou k vidění původní stroje, jinde jsou místní expozice nebo galerie. Zajímavý je například parní mlýn v Telči. Tam byl klasický vodní mlýn doplněný parním strojem, aby se mohlo mlít i při nízkém stavu vody a zájemci o mletí neodešli jinam.

Větrné mlýny na Vysočině se dochovaly jen dva - v Budišově a v Třebíči. Druhý jmenovaný ovšem nemlel obilí, ale kůru na tříslo.

Staré mlýny sice odnesl technický pokrok, ale v jednom na ně současné technologie nemají. Mouka z klasických mlýnů byla totiž bez červotočů.

"Stačilo, aby mlynář pustil třeba naprázdno na hodinu denně šrotovník, a na vzniklé vibrace reagoval červotoč stejně, jako bychom reagovali my, kdyby v naší ulici dělal někdo každý týden technoparty, a prostě se ze mlýna odstěhoval," přidal Radim Urbánek další zajímavost.