Včely, díky nimž je pečetní vosk na té listině v třebíčském archivu, bzučely před více než sedmi stovkami let. Možná létaly v blízkosti ovce, z jejíž kůže potom vznikl pergamen v roce 1277.
Z těchto dávných materiálů se skládá jedna z perel třebíčského archivu - tamní nejstarší dokument. I po více než sedmi staletích je ve skvělém stavu. "V té listině je první zmínka o Třebíči jako o městě," popsala Jitka Padrnosová.
Text je psán duběnkovým inkoustem na pergamenu, což je speciálním způsobem vyčiněná kůže. Dvě pečetě jsou z včelího vosku. Oválná je opatská a kulatá konventní s vyobrazenou postavou sedící Panny Marie.
"Protože samotný klášter byl už od svého vzniku pod patronátem Panny Marie. Bazilika - původně zasvěcená pravděpodobně Nanebevzetí či Narození Panny Marie - byla postavena až kolem poloviny třináctého století. V dřívějších dobách užívali třebíčští benediktini dřevěný kostelík svatého Benedikta," doplnila Jitka Padrnosová.
Pergamen z roku 1277 nepůsobí honosným dojmem, vlastně má celkem strohou podobu. Listinu vydal opat Martin, který v textu povolal zpět z vyhnanství měšťana Hermanna. Jeho dům osvobodili od daní a poplatků. Tedy s výjimkou poplatku odváděného klášteru.
Podle Jitky Padrnosové vydrží tato cennost klidně dalších 700 let, když se s ní bude zacházet jako doposud. Obavy má spíše o některé dokumenty, které putují do archivů v současnosti. Záznamy totiž často blednou na nekvalitním papíru a stávají se nečitelnými. Ještě horší je to s dokumenty ve fóliích, protože se jejich text otiskuje na plastový obal.
V archivu se najde i falzum privilegia. Pochází ze 16. století
S otazníky se archivářka dívá i na elektronickou archivaci. Zástupci počítačových firem totiž garantují uchovávání pouze v řádech desítek let. "My to ale potřebujeme mít zaručeno na stovky let," upozornila Jitka Padrnosová. Podobný pohled má i ředitelka jihlavského okresního archivu Renata Pisková.
Další cenností třebíčského archivu je znakové privilegium pro Rouchovany, které vydal v roce 1486 uherský král Matyáš Korvín. Obec byla tehdy slavnostně povýšena na městečko s vlastním znakem a právem dvou výročních trhů. Znak obsahuje na zeleném poli snop a ruku držící pod klasy srp.
"Takových znakových privilegií není mnoho. Nejstarší dochované z českého prostředí bylo v roce 1416 vydáno pro Slavkov," vysvětlila Jitka Padrnosová.
Pečeť u rouchovanského privilegia je z červeně obarveného vosku. Je v ní otisknutý Korvínův erb a znaky zemí, které byly součástí Uher. Na rouchovanském pergamenu jsou drobné stopy po plísni dokazující, že někdy v daleké minulosti nebyl právě ideálně uložen.
Perlou archivu je rovněž znakové právo Mohelna, které udělil král Zikmund. Původní listina pocházela z roku 1417. V Třebíči mají uložené falzum ze šestnáctého století s původní pečetí.
I Náměšť nad Oslavou má v třebíčském archivu znakové privilegium. To pochází z roku 1628. Císař Ferdinand II. tehdy Náměšť povýšil na městečko a udělil jí městský znak s vyobrazenou hrdličkou.
Další znakové privilegium vydané v roce 1492 pro Moravské Budějovice už není uložené v Třebíči. Je přímo "doma" v Budějovicích.
