Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Systém měření radiace nad Českem má nové stanice. Prověřila ho i Fukušima

  19:07aktualizováno  19:07
Na šesti místech na Vysočině a devětačtyřiceti dalších po celé České republice fungují od dubna nové stanice měření radiace v ovzduší. Nahradily původní a už zastaralé přístroje. Systematické měření začalo po černobylské havárii, lidé můžou úroveň radiace sledovat na webu.

Montáž nové stanice měření radiace. | foto: Archiv NUVIA

Nový systém je připravený měřit a zaznamenávat data nejenom při výpadku internetu nebo datových služeb operátorů. „Ale také v případě celkového blackoutu elektrické sítě po dobu 72 hodin,“ říká Martin Pazúr, předseda představenstva třebíčské společnosti Nuvia, která měla modernizaci stanic na starosti.

Firma se radiačním monitoringem zabývá od roku 2006, tato zařízení dodala například už i do Lotyšska či Chorvatska.

Síť stanic včasného monitoringu radiace podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové slouží k rychlému zachycení významnějších hodnot radiace. Díky tomu se může hledat zdroj, odkud zvýšené hodnoty pocházejí.

Drábová říká, že jde především o prevenci. Ta je však na místě. Například počátkem tohoto roku jiná složka radiační monitorovací sítě zaznamenala nad územím České republiky nepatrně zvýšenou koncentraci radioaktivního jodu. Odborníci však zároveň přiznávají, že zatím nezjistili, odkud ze zahraničí přišla. V Česku podle všeho zdroj nebyl.

Začalo to Černobylem

Prvotním impulzem pro vznik systematického plošného monitorování, které v tehdejším Československu vyústilo ve zřízení Radiační monitorovací sítě, se stal duben 1986.

Šestadvacátého dubna toho roku došlo k havárii v jaderné elektrárně Černobyl, provázené únikem velkého množství umělých radionuklidů do atmosféry. Už několik dnů po havárii bylo možné detekovat zvýšení aktivity způsobené touto havárií na rozsáhlém území Evropy, tedy i v Československu.

Jak vybudovaná síť funguje, prověřily tragické události v japonské Fukušimě v roce 2011, nejvíc se toho v atmosféře podle zachycených hodnot „dělo“ od března do května.

Úniky radionuklidů z fukušimské elektrárny byly krátkodobé a v různých hodnotách. Docházelo k nim s odstupem několika desítek hodin.

Fukušima: do dvou měsíců vše v normálu

Vlivem meteorologických podmínek se pak dostávaly do Evropy kontaminované vzdušné masy z různých směrů a v různých časech.

„Zvýšení objemové aktivity radionuklidů v ovzduší na území Česka kulminovalo ve dnech 28. až 30. března 2011. Zvýšená radiace ale nijak neohrozila zdraví lidí. Do dvou měsíců se vrátila do normálu,“ uvedl Martin Pazúr.

Milan Hort ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost doplnil, že události ve Fukušimě sice způsobily zvýšený obsah radioaktivního jodu a cesia v ovzduší nad Českem, ale naměřené hodnoty byly asi tisíckrát nižší než černobylské.

Hort taktéž zdůraznil, že nejen Černobyl nás v tomto směru v minulosti negativně ovlivnil.

Nejen Černobyl, ale taky zkoušky jaderných zbraní

„Kromě havárie v jaderné elektrárně v Černobylu měly značný vliv na obsah radionuklidů v ovzduší také zkoušky jaderných zbraní v atmosféře v 50. a 60. letech minulého století,“ připomněl Hort.

Zmodernizované měřicí jednotky, které na území Česka fungují v současnosti, jsou na světové úrovni a prakticky bezporuchové. Výrazně usnadní práci obsluze.

Dříve museli zaměstnanci každou hodinu kontrolovat a ručně zasílat naměřená data do Českého hydrometeorologického ústavu v Praze -Komořanech. Tamní pracovníci pak po další kontrole posílali data do Krizového koordinačního centra ve správě SÚJB.

Nově systém automaticky zasílá údaje každých deset minut přímo na servery Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Informační systém, který dostal název MonRas, naměřená data zpracovává a zobrazuje v přehledných mapách. I tato technologie pochází z dílny třebíčských vývojářů.

„Měl jsem za úkol na území Moravy a Slezska demontovat stará zařízení a nahrazovat je novými. Většina prací vyšla na zimní období. Nejnepřístupnější pro mě byla Lysá hora. Pokrývalo ji 70 centimetrů sněhu a autem se dalo dostat jen do vzdálenosti dva kilometry od vrcholu. Nahoru mě vyvezla sněžná rolba,“ popsal technik David Kratochvíl.

Postaral se i o výměnu starého zařízení za nové na šestici míst na Vysočině. „V našem kraji stanice fungují u Dukovan, v Kostelní Myslové u Telče, v jihlavské zoo, ve Svratouchu, v Přibyslavi na letišti a v Košeticích u Pelhřimova,“ vyjmenoval.

Celková modernizace a výměna přístrojů včetně ekologické likvidace starých stanic trvala osm měsíců a stála téměř 20 milionů korun.

Stanice jsou zpravidla umístěny na pracovištích SÚJB, Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičského záchranného sboru. Síť je doplněna stanicemi ve správě Armády České republiky.

Detektory jsou běžně ve výšce jeden až tři metry nad zemí.

O radiaci v Česku

  • Údaje v systému MonRaS na webu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jsou určeny především pro širokou veřejnost. Nacházejí se tam už od roku 2009.
  • V ČR dosahuje běžná úroveň přírodní radiace – daná strukturou podloží – mezi 100 až 200 nanosieverty za hodinu. Tento dávkový příkon způsobí jedinci přirozenou roční dávku přibližně jeden až dva milisieverty.
  • Limit ozáření z činností s umělými zdroji ionizujícího záření je pro obyvatele jeden milisievert za rok.




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.