Humpolecký důchodce František Burda se před téměř třemi lety rozhodl vstoupit...

Humpolecký důchodce František Burda se před téměř třemi lety rozhodl vstoupit do politiky. | foto: Michaela Koubová, MF DNES

Strana důchodců Františka Burdy zaujala jen názvem. Teď jí hrozí zánik

  • 0
Před třemi lety se humpolecký důchodce František Burda rozhodl vstoupit do politiky. Proto si v květnu 2013 založil vlastní stranu, do jejíhož názvu vetknul i svoje jméno. Jenže ve volbách strana nezaujala a nyní jí hrozí úplný zánik kvůli neúplné finanční zprávě.

Prvním politickým počinem Strany důchodců Františka Burdy, jak zní oficiální jméno partaje, byly komunální volby před dvěma lety. Uskupení do nich vyslalo jedenáct kandidátů. Všichni byli členy strany, byť čtyři z nich byli ještě v produktivním věku a v kolonce zaměstnání neměli napsáno „důchodce“.

Nejmladšímu kandidátovi bylo dokonce 28 let.

Partaj však kromě názvu voliče nijak nezaujala a se zhruba dvěma procenty získaných hlasů se do humpoleckého zastupitelstva neprobojovala. Nyní, po necelých třech letech a bez nějakého výraznějšího úspěchu, jí hrozí zánik. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž straně pozastavil činnost. Vyhověl tak návrhu vlády.

Podnětem pro toto rozhodnutí se stala skutečnost, že Burdovi důchodci odevzdali neúplné finanční zprávy za první dva roky své činnosti.

„Vláda návrh odůvodnila tím, že zmiňovaná strana nepředložila výroční finanční zprávu za roky 2013 a 2014 v úplnosti stanovené zákonem. Ke dni podání návrhu odpůrce vytčené nedostatky neodstranil, nesplnil tak zákonné požadavky,“ zaznělo mimo jiné v rozsudku.

Senioři chtějí v politice více mladé krve

„Nevzdám to, něco s tím určitě udělám, protože chci potřebným lidem prostřednictvím strany pomáhat dál. Jen si v tuto chvíli musím promyslet, jaké kroky dále podniknu, a vše důkladně zvážit a posoudit,“ podělil se o své pocity předseda a zakladatel strany, který letos oslaví pětasedmdesáté narozeniny.

Pomoc důchodcům a lidem, kteří se dostali do tíživé finanční situace je podle Burdových slov hlavní náplní jeho politické strany. Jeden z problémů, na něž se chce partaj zaměřit, jsou například senioři, kteří musejí platit nájemné za zbytečně rozlehlé byty.

„Značný problém představují i exekuce, důchodci se z nich jen těžko dostávají. Je potřeba začít řešit, proč k exekuci vůbec došlo a co je jejím zdrojem,“ představuje své myšlenky Burda.

„Vím o tom, že někdy se dostanou staří lidé do takové situace, že sou z nich prakticky bezdomovci. Malé důchody, vzrůstající nájmy a zdražující se potraviny a léky – to je obrázek dnešní doby. Někteří pak nezvládají platit a nakonec se ocitnou na ulici. A to mě trápí, nejsem k těmto osudům lhostejný a chtěl bych, aby se to změnilo. Vím, že to nepůjde snadno a bude to chvíli trvat, ale myslím, že to za to úsilí stojí,“ zdůrazňuje Burda.

Chtěl by mimo jiné dosáhnout toho, aby se mladí lidé více zapojovali do současného dění v politice a zároveň si tak připravovali důstojné podmínky a stabilní prostředí na dobu, kdy i oni půjdou do důchodu. Mladá krev by měla dále pokračovat i ve šlépějích Burdovy strany. Už nyní by její zakladatel uvítal někoho, kdo by částečně obstarával práci s internetem a vyznal se v právních věcech.

Rok na nápravu

Otázkou ovšem je, zda budou takoví lidé v budoucnu ještě potřeba. Pokud se současnému předsedovi nepodaří během jednoho roku zvrátit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, partaj zanikne. Prozatím má „jenom“ pozastavenou činnost.

Strana s pozastavenou činností může podle zákona činit pouze úkony zaměřené na odstranění důvodů soudního rozhodnutí.

„Zároveň se ale pozastavení činnosti strany nedotýká výkonu mandátů, které její členové mohou držet v různých zastupitelstvech. Pokud strana doloží Poslanecké sněmovně chybějící náležitosti, může pokračovat v činnosti, aniž by k tomu bylo třeba zvláštního rozhodnutí soudu,“ konstatoval Jan Passer, předseda senátu NSS.

Pakliže nedojde ve stanovený čas ke sjednání nápravy a chybějící materiál není doložen, může vláda reagovat opakovaným návrhem na NSS, který poté rozhoduje o rozpuštění strany.

V případě, že vedení strany shledává pozastavení – či v krajním případě rozpuštění – neopodstatněným a neoprávněným, má možnost obrátit se na Ústavní soud. Pozastavení činnosti je bráno jako poslední výzva ze strany státu k odstranění nedostatků.