Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odpadu na Vysočině přibývá. Okolo spalovny se zatím pouze „tančí“

  8:39aktualizováno  8:39
Krajští zastupitelé schválili plán odpadového hospodářství Vysočiny na příštích deset let. Na otázku, zda se v kraji bude stavět spalovna, ale jasně neodpověděli. Zástupci hnutí Arnika i sdružení Javořice důležité pasáže plánu kritizují.

Východní část Vysočiny má blízko k Brnu, kde spalovna odpadu funguje. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Vyroste, či nevyroste na Vysočině zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) neboli spalovna? Na tuto otázku měl odpovědět plán odpadového hospodářství Vysočiny platný pro období let 2016 až 2025. Nestalo se tak.

„Neuzavřeli jsme tu možnost, pokud by jednotlivá města nebo obce chtěly diskutovat o energetickém využití odpadů. Na druhou stranu, spalovnu v plánu ani nepreferujeme. Říkáme, že je to jedna z možných cest, ale v tuto chvíli je nepravděpodobná,“ sdělil radní kraje pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád (ČSSD).

Plán odpadového hospodářství ani neříká, jak velké ZEVO by na Vysočině případně bylo.

„To je spíše otázka ekonomická. Sám za sebe si myslím, že v kraji toto zařízení nevznikne - ani velké, ani malé,“ řekl radní. Podle něj má východní část Vysočiny blízko k Brnu, kde spalovna odpadu funguje. „Tamní firma SAKO bere odpad za relativně nízké částky. Okolo 800 až 900 korun za tunu,“ uvedl Chlád.

Problém ale je v západnější části kraje. „Odtud v žádné rozumné dopravní vzdálenosti takové zařízení na energetické využití odpadů není,“ poznamenal radní.

Organizace ekologů Arnika požadovala po Vysočině, aby ve strategickém dokumentu byla uvedená následující věta: Plán odpadového hospodářství pro období 2016 až 2025 nepočítá s výstavbou nového zařízení ZEVO na území Kraje Vysočina.

Umetená cesta, nebo nutnost?

„To se nestalo ani náhodou,“ zdůraznil Matěj Man z Arniky. Plán kraje považuje jen za takový „taneček“ kolem spalovny: „Jak zařídit, aby ji bylo možné na podkladu tohoto dokumentu na Vysočině postavit. Ale zároveň, aby to z něj moc ‚netrčelo‘ a občan si toho spíš nevšiml,“ vysvětlil Man.

„Pokud se na Vysočině postaví v následujících pěti letech spalovna komunálních odpadů, bude to zcela v souladu s novým plánem. Politici ujišťují veřejnost, že se to nestane a že se to nechystá. Nejdůležitější odpadová koncepce v kraji tomu však umetá cestičku,“ řekl muž z organizace Arnika.

Ředitel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda upozornil, že Česko uzákonilo zákaz skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu počínaje rokem 2024.

„Vysočina musí najít alternativní způsob nakládání se směsným komunálním odpadem ke skládkování. Jediným ověřeným a v celé Evropě obvyklým způsobem je energetické využívání odpadů. Plán odpadového hospodářství jednoznačně stanovuje, že odpad vznikající na Vysočině bude energeticky využíván v ZEVO na území kraje nebo mimo něj,“ podotkl Bouda.

Nejvýhodnější variantou je podle něj stále výstavba vlastního zařízení na Vysočině, i když v současné době žádný takový projekt ve fázi realizace není. „Reálnou možností je dohoda s provozovanými zařízeními mimo území kraje. Z hlediska ekonomiky a dopravní vzdálenosti se jeví jako nejvýhodnější spolupráce se zařízením v Brně,“ shodl se s radním kraje Chládem.

Ten doplnil, že se v plánu odpadového hospodářství dbá víc než v minulosti na to, aby se předcházelo vzniku odpadů. „Chceme pro to vytvořit podmínky. Budeme se na to snažit nastavit i nějaké naše dotační tituly,“ uvedl Chlád.

Připomínky nebyly akceptovány

Stavět se mají také překladiště. Budou místem, kde se odpad slisuje a následně bude předán k velkokapacitní přepravě.

„Nyní se posuzují výhody dopravních variant - silnice, nebo železnice. Předpokládá se, že bude vybudováno maximálně pět překladišť, která budou rovnoměrně rozmístěna na území kraje. Realizace těchto překladišť se dá očekávat v Jihlavě, na Třebíčsku, v okolí Žďáru nad Sázavou, u Pelhřimova a v blízkosti Telče,“ vyjmenoval Zbyněk Bouda.

Podle Matěje Mana z Arniky i Jiřího Pykala z občanského sdružení Javořice nebyly zásadní připomínky těchto organizací akceptovány. „Nejvíc mě mrzí, že nebyl zahrnut recyklační cíl 50 procent všech komunálních odpadů. Cíl si v tom plánu Vysočina dává hodně nízko,“ uvedl Pykal.

„Kraj zde přebírá cíle z národního plánu a nic navíc dělat ani zavádět nehodlá. Takže cesta minimální práce, nulových ambicí,“ domnívá se Matěj Man.

„Musíme respektovat cíle státního plánu. Můžeme je trošku rozšířit, můžeme je trošku specifikovat, ale nemůžeme se od nich vůbec odchýlit,“ oponuje radní Chlád. Na základě krajského plánu pak vzniknou plány ve městech a v obcích.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda dodávky, která narazila do návěsu kamionu na 93,5. kilometru ve směru na...
Řidiči to neubrzdili. Dvě smrtelné nehody na D1 měly stejný scénář

Opět náraz do kamionu, který stál kvůli koloně nebo předchozí nehodě. Na dálnici D1 na Vysočině zemřel tento týden už druhý řidič, který cestou ve směru na...  celý článek

Voda pro Prahu - Vodní nádrž Želivka
Vodohospodáři chtějí omezit zemědělství kolem Želivky, obyvatelé reptají

U Želivky je krásně, ale téměř se zde nedá žít. To je pocit, kterému často propadají lidé, kteří bydlí v blízkém okolí vodní nádrže Švihov. A možná se ještě...  celý článek

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi...
Zůstala jen víla Amálka. Dětští pacienti z nemocničního pavilonu zmizeli

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi připomínají, komu sloužil aktuálně nejstarší pavilon v nemocnici v Novém Městě na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.