Mezi Měřínem a Černou denně jezdí linkové autobusy. Jejich řidiči si minulý týden začali stěžovat, že mezi obcemi je zaplavená silnice. Stav museli přijet vyřešit silničáři. A ti potvrdili: za zatopení silnice mohou bobři.
Silničáři pročistili a prohloubili silniční příkop, aby voda mohla odtéct do nedalekého rybníka. "Voda šla přes silnici a začali si stěžovat dopravci. Jde hlavně autobusy. Kdyby silnici zalila voda, až začne mrznout, mohlo by dojít k ohrožení životů," upozornil Jan Míka, ředitel Krajské správy a údržby silnic.
Problémy s ohroženými hlodavci v této lokalitě poblíž rybníka Polovec nejsou pro místní ničím novým. Osmičlenná bobří rodina tu žije už devět let a navršila postupně několik na sebe navazujících velkých hrází. Loni v zimě musel Kraj Vysočina po dohodě s ochránci přírody přistoupit k jejich úpravám.
Snímek bobří hráze z roku 2011
"Výška hrází z okousaných stromů a větví se snížila a stromy se odstranily, aby voda netekla na silnici," popsal místostarosta Měřína Ivo Rohovský.
S následky bobří pracovitosti se potýkají u Měřína nejen dopravci, ale i zemědělci.
"Voda z největší hráze jim přetéká přes propusť a natéká na hospodářský přejezd. Voda pak teče na silnici, a protože je trvale podmáčená, tak v šířce asi metr od krajnice jsou praskliny," konstatuje měřínský místostarosta.
Šéf Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Václav Hlaváč připouští, že bez zásahů proti činnosti bobrů se lokalita, která je na Vysočině ojedinělá, neobejde.
"Rodinná skupina bobrů postupně hráz navyšuje, aby měla dost vody. Tím, jak se koryto zanáší, staví ji stále výš. Je to problém, protože silnice, která je prioritou, je podmáčená. Hráze se musí odstranit, jinak by se rozsypala. Zásahy tam tedy být musí, ale jde o jejich podobu a načasování," upozorňuje Hlaváč.
Naznačil, že řešením je snažit se posunout bobry dál od silnice, čistit koryto a odstraňovat bobří hráz pod inkriminovaným mostkem u silnice.
"Jde o termín zásahu. Od půlky listopadu do července je to pro bobry problém. Nejde to dělat, když mají mladé, ani v zimě, kdy už jsou připraveni na zimování a mají nanošené zásoby. Zhruba od srpna po konec října, což je právě nyní, ale snesou zásahy bez následků," dodal Hlaváč.
Na Vysočině žije kolem 25 kriticky ohrožených bobrů evropských.
Bobři působili problémy také na Uherskohradišťsku, kde je kvůli tomu začali střílet, přestože jsou chránění. Myslivci v Březolupech jako vůbec první v republice na to dostali výjimku od krajských úředníků. Zvířata totiž ničili hráz nad obcí, takže hrozilo její protržení (více čtěte zde).
