"Podali jsme žalobu ke správnímu soudu. Stavba je v rozporu s územním plánem. Navíc se při povolování nesčítaly vlivy na životní prostředí družstva a stanice. Chceme, aby soud proces vrátil na začátek a my mohli vznést námitky, což jsme nemohli," uvedl starosta Ovesné Lhoty Vladimír Šemík.
Obec chce dohnat, co se dá. Jenže se svým postojem přišla pozdě. "Stavební povolení bylo vydáno, stavbu jsme zahájili. Stanice bude za pár měsíců dokončená, před koncem roku zahájíme zkušební provoz," konstatoval Radim Hrůza, předseda představenstva společnosti Agroprodukt plus, jež bioplynovou stanici staví.
Podle něj půjde o stanici střední velikosti o výkonu 620 kilowatt s technologií v republice běžně používanou.
Bojí se zápachu i polí plných řepky
Bioplynová stanice malou obec u Světlé nad Sázavou dělí na dva tábory. Jedni, včetně minulého vedení, její výstavbu podporují. Druzí, mezi něž patří vedení nové, ji za žádnou cenu nechtějí.
"Zemědělské družstvo už teď čas od času cítíme. Co teprve až se spustí bioplynka. Navíc tu určitě přibude doprava a na to zdejší cesty nejsou stavěné," namítal včera starší muž nedaleko obecního úřadu.
Další lidé si podle starosty stěžují, že se kvůli bioplynové stanici okolí obce promění na velkopěstírnu řepky. "Lidé mají strach, že se tu nic jiného pěstovat nebude. Že úrodná pole budou pouze zásobovat stanici, což pro jejich majitele bude výhodnější než pěstovat klasické plodiny," tvrdí Šemík.
Radim Hrůza veškeré tyto argumenty odmítá. "Lidé bioplynovou stanici nikdy neviděli, nevědí, jak funguje. V Evropě jich stojí pět tisíc, řada z nich i na Vysočině. Nabídku na návštěvu fungující stanice obyvatelé nevyužili. Jinak by viděli, že to není hlučný provoz, že se nešíří zápach ani že výrazně nenaroste doprava," říká.
Jednání v naprosté tajnosti
Navíc mu není jasné, proč se lidé a nové vedení obce ozývají až teď, když má společnost vyřízena veškerá povolení včetně stavebního. "Mohli se zúčastnit stavebního řízení," prohlásil.
"To víte, že bych se ozvala. Jenže když se rozhodovalo, nás se nikdo na nic neptal," podotkla jedna z obyvatelek obce.
Podle zjištění České televize jednání o stavbě bioplynové stanice probíhala před třemi roky za bývalého vedení obce v tajnosti, nebyl o tom sepsán ani žádný zápis.
Jak zaznělo v pořadu Reportéři ČT, smlouvu podepsal pouze bývalý starosta Vladimír Plešák. Ten byl ovšem v té době členem představenstva zemědělského družstva, které se na projektu podílí a kde i nyní vlastní členský podíl.
Nepomohlo ani referendum
Než se informace po obci rozšířily, schvalování bylo v plném proudu. Nové vedení obce ustavené po volbách v roce 2010 se snažilo situaci zvrátit referendem. Proti stanici byly dvě třetiny z 95 hlasů.
Nepomohlo ani urychlené schválení nového územního plánu ani odvolání ke krajskému úřadu. "Chceme využít každou možnost, jak projekt zastavit," rozhodně prohlašuje starosta.
Pokud by správní soud skutečně vrátil proces na začátek, nikdo neví, co by se s rozestavěnou nebo již dokončenou stanicí stalo. "Na to nevím, co říct. Projekt už úřady dvakrát přehodnocovaly, žádné pochybení nenašly," krčil rameny Hrůza. Žaloba není vedena proti jeho firmě, ale proti postupu úřadů při povolování stavby.
