Třicetiletý Josef přespává pod silnicí u City Parku už několik let. | foto: Radek Laudin, MF DNES

Josef, bezdomovec samotář, tráví zimu na nejhlučnějším místě Jihlavy

  • 33
Několik desítek centimetrů nad jeho hlavou se točí kola kamionů i autobusů. Nebo se tam často tvoří kolony aut. Třicetiletý bezdomovec, samotář Josef, přespává i v zimě na jednom z nejhlučnějších míst Jihlavy. Mezi padesátkou jihlavských bezdomovců je výjimkou. Teplejší noclehárny nevyhledává.

Ve třech kalhotách oblečených na sobě a třech zimních bundách Josef nocuje u pilíře Brněnského mostu blízko City Parku. Silnice u největšího obchodního centra v kraji je jedním z nejrušnějších dopravních uzlů ve městě.

„No, občas je to krutý, ale já jsem většinou tvrdý spáč. Vlastně se tady cítím pohodově, odpočinu si zde,“ usmívá se na svém lůžku. Mezi jeho tělem a betonem pilíře je kromě tří kalhot i pět vrstev kartonového papíru. Ten často kvůli vlhkosti mění. „Spacák nemám, jen deku,“ ukazuje. Budívá se kolem osmé ráno.

V závětrném výklenku u posprejovaného pilíře strávil už mnoho zimních nocí v posledních letech.

„Rekord mám při minus čtrnácti. Horší než mrazy je to při oblevě, kdy se sníh rozblemcá a teče mi to spárami až sem,“ překřikuje po probuzení hluk motorů z mostu.

„Je to tady klidnější, než spát s dalšíma deseti opilcema někde ve starý chatě. To už nechci zažít, v noci mám rád sólojízdu. Ale přes den s kamarádama pochlastávám, to zase jo,“ nezastírá.

Několikrát jsem ztratil občanku a další ani nechci, tvrdí

Ví, že si za svůj styl života může sám. Kromě alkoholu má zkušenosti i s drogami, odseděl si rok a půl za různé krádeže v obchodech. Vězení a tvrdších drog se už prý chce vyvarovat.

„Dávky od sociálky žádný neberu. Už jsem totiž několikrát ztratil občanku a další ani nechci mít. Nemám doklad, že já jsem já. Bohužel ale i sprcha je dneska pro nás na občanku,“ máchá rozpraskanýma rukama.

Prý se kdysi vyučil v Jihlavě kovářem. Rodiče má v důchodu a jeho sedm sourozenců pracuje, mají rodiny.

Bez chlastu a hulení by už nevydržel

„Jen já jsem línej a vegetím. Do jídla a oblečení rozhodně neinvestuju, to mám z kontejnerů. Někdy zírám, co lidi vyhodí. Jihlava je jako moje domácí zahrádka, ale někdy jezdím squateřit do většího města,“ pokračuje.

Vedle něj se válí prázdný demižon od vína. „Bez chlastu a hulení bych už těžko vydržel. V tomhle stavu kdybych šel na šestou ráno kovat, to bych měl ruku hned pryč,“ přemítá.

Podle Stanislava Maštery, zástupce ředitele jihlavských strážníků, bezdomovců ve městě přibylo v posledních pěti letech. Je jich odhadem do padesáti. Na rozdíl od Josefa přespávajícího pod mostem se většinou v noci snaží dostat tam, kde je teplo. „To znamená do různých čekáren, neuzamčených domů, do nemocnice,“ popsal Maštera.