Náměstek jihlavského primátora Milan Kolář by byl rád, kdyby se v Besedě na náměstí Svobody znovu pověsila velká pamětní deska se jmény jejích zakladatelů. „To je přeci veliká pocta pro ten dům. Historie Besedy je úžasná,“ přiblížil Kolář.
Před rokem 1989 se deska nelíbila místním komunistům a vedly se kvůli tomu spory, jestli má vůbec být na očích veřejnosti. Proto náměstka mrzí, že je nyní opět schovaná. Jaroslav Dobrovolný má svoje důvody k tomu, proč vyrytý seznam zakladatelů uschoval.
„Když jsme nemovitost koupili a začali s rekonstrukcí, tak jsme úplnou náhodou přišli na to, že desku chtěl někdo odcizit. Už byla demontovaná a připravená na odvoz dodávkou. To už by se nedohledalo. Proto jsme ji uložili u nás ve firmě, kde je v bezpečí a kdykoliv k dispozici,“ popsal Dobrovolný.
Vítězný los pozemkové loterie a 36 tisíc zlatých čistého
Až za ním někdo přijde s dobrým nápadem, jak desku využít k připomenutí historie Besedy, rád ji opět vytáhne na veřejnost. „Třeba projeví zájem někdo z muzea nebo podobné instituce a vytvoří se koutek o historii této nemovitosti,“ uvažuje. Do Besedy na veřejně přístupné místo ji ale vrátit nechce. „V dnešní době se bojím, že by to někdo mohl odcizit třeba jen kvůli materiálu,“ dodal.
Beseda byl nejstarší spolek jihlavských Čechů. Vlastenci ji založili v říjnu roku 1871. Původcem myšlenky a nejvlivnějším podporovatelem byl lékař Leopold Fritz, vůdčí postava jihlavských Čechů.
Jenže hned v prvním roce činnost spolku vázla. Onemocněl totiž první starosta Besedy, statkář Josef Veselý. A tak se Fritz ujal vedení sám. Prvních dvacet let neměl spolek žádný dům. Členové se jen scházeli k debatám. K dispozici měli české časopisy, knihy, kulečník i šachovnici. Jednou ročně zašli společně na masopustní ples, kam chodili i jihlavští Němci. V roce 1874 vznikla spolková knihovna.
Spolek se musel desetkrát stěhovat, než našel sídlo v budově Besedy na dnešním náměstí Svobody, kde je nyní jídelna a prodejna zdravé výživy. Dům byl otevřen za velkého nadšení v létě roku 1894.
Stavbě předcházela výhra v pozemkové loterii, která vynesla 36 tisíc zlatých čistého. V budově byla restaurace i hotel. Mnohým jihlavským Němcům se existence Besedy nelíbila.
Němci poškodili pomník Jana Husa
Proto hned ve stejném roce, kdy byla založena, vznikl spolek s názvem Německý dům, který dal dohromady druhou část obyvatel města. Později za první světové války byla činnost české Besedy zastavena. Před budovou kdysi stál mohutný sedmimetrový pomník Jana Husa. Roku 1928, k desátému výročí vzniku Československa, ho odhalili jihlavští Češi.
V roce 1939 ho jihlavští Němci vážně poškodili. Rada starších církve československé v Hlinsku se rozhodla, že jihlavského Husa zachrání.
Do převozu pomníku se v létě 1939 zapojilo padesát lidí. Někteří z nich byli dokonce na nějaký čas zatčeni. Přesto se pomník podařilo převézt do Hlinska a složit na zahradu Husova sboru.
Čtyři roky po druhé světové válce církev zajistila pro Husův pomník pozemek na Skalce nedaleko Hlinska. Zároveň se sbíraly peníze na jeho opravu.
Pomník byl znovu odhalen v červenci roku 1950, opět na novém místě. Na jihlavském náměstí Svobody je dnes socha rudoarmějců. Mimochodem – toto náměstí mělo od roku 1939 název Bismarckovo. Po roce 1948 neslo až do sametové revoluce název Rudé.
