Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lékař usiluje o Hilsnerovo očištění v případu přes sto let staré vraždy

  8:30aktualizováno  8:30
Ta vražda se u Polné na Jihlavsku stala před více než sto lety. Přesto stále zaměstnává řadu lidí. Ze smrti Anežky Hrůzové v roce 1899 byl nespravedlivě obviněn Leopold Hilsner. Členové Klubu Za historickou Polnou se nyní s berlínským lékařem Petrem Vašíčkem snaží dosáhnout právní rehabilitace Hilsnera.

Tato smyšlená kresba „místa činu“ vyšla v roce 1899 v jedné berlínské antisemitské brožuře. | foto: archiv Klubu Za historickou Polnou

V Polné na Jihlavsku došlo v březnu roku 1899 k vraždě Anežky Hrůzové. Případ tehdy plnil stránky světového tisku. Ze zločinu byl obviněn a odsouzen Žid Leopold Hilsner. Jak se později ukázalo, neprávem. V té době ale případ rozvířil obrovskou vlnu antisemitismu. Období historici nazývají hilsneriádou.

V Klubu Za historickou Polnou mají k období hilsneriády celé fascikly dokumentů. Vědí, že Hilsner nebyl žádný svatoušek. Za Hilsnera se ale třeba postavil T. G. Masaryk.

Vašíček zjistil v archivu prezidentské kanceláře, že Hilsner poslal Masarykovi fingované svatební oznámení. V něm napsal, že si bere ve Vídni za ženu učitelku. A žádal po Masarykovi finanční příspěvek. Prezident mu vyhověl. Později se ukázalo, že žádná svatba nebyla. „Toho schopen byl, ale vraždy rozhodně ne,“ říká Jan Prchal, jednatel Klubu Za historickou Polnou.

Případem se zabýval i významný italský právník

Pro rehabilitaci Hilsnera se již dříve vyslovil významný italský právník Mario Umberto Morini. „Nespravedlnost spáchaná na Leopoldu Hilsnerovi musí být v každém případě odčiněna. Jeho rehabilitace musí být dosaženo nejen z historického pohledu, ale také především z pohledu justičního,“ konstatoval Morini. Podle rozboru právníka Moriniho by měla být revize procesu před rakouským soudem. Mimo jiné proto, že tehdy neexistoval český stát a konečný rozsudek byl vyhlášen ve Vídni.

Fotogalerie

Hilsnerova aféra vznikla podle Maria Umberta Moriniho z atmosféry plné rasistických a náboženských předsudků. Lékař Petr Vašíček už několikrát navštívil třeboňský archiv, kde je hodně podkladů k tomuto případu, protože soud se konal i v Písku. Vašíček už kvůli případu navštívil také Portugalsko a Izrael. A přímo v Polné jednou zažil situaci, kdy tam přijely dva mikrobusy skinheadů, kteří pak drželi tryznu u hrobu Anežky Hrůzové. Následně ve městě vylepovali plakáty proti Masarykovi a Židům. Vašíček je poté pomáhal strhávat.

První československý prezident se k hilsneriádě vrátil v knize Hovory s T. G. Masarykem. Zmíněná pasáž je ve vydání z roku 1937, v novějším už chybí. „Zajel jsem i do Polné, abych prohlédl místo zločinu a jeho okolí. Pak řekli, že jsem za to placen od Židů,“ vzpomínal Masaryk, který se podle svých slov rval s pověrou o rituální vraždě. „Vídeňští antisemité poštvali český nacionální a klerikální tisk, začali tlouci do mne - nu, musel jsem se bránit,“ popsal Masaryk.

A později za války pochopil, k čemu to také bylo dobré. „Světový tisk je zčásti řízen nebo financován od Židů, znali mě z Hilsnerovy aféry a teď se odvděčili tím, že psali o naší věci sympathicky nebo aspoň slušně. Politicky nám to hodně pomohlo,“ vzpomínal už jako prezident.

Rakouská ministryně odhalila epigram na náhrobním kameni

Do věci případné rehabilitace Hilsnera se zapojilo už několik českých ministrů spravedlnosti. Už v roce 1998 napsala tehdejší ministryně Vlasta Parkanová doktoru Vašíčkovi, že v trestní věci Leopolda Hilsnera byl porušen zákon.

Jenže i přes toto zjištění nebylo podle ní možné porušení zákona „odstranit“. Za prvé v době, kdy byl soud, neexistovala možnost stížnosti pro porušení zákona. A za druhé případ projednával a rozhodoval jako odvolací nejvyšší soud ve Vídni. Hilsnerově kauze se následně věnovali i ministři Otakar Motejl a Jaroslav Bureš.

Rakouské ministerstvo spravedlnosti následně oznámilo v roce 2009, že z české strany nedošlo ke zrušení obou prvoinstančních rozsudků v Kutné Hoře a v Písku. Proto ani Rakušané nevidí žádnou možnost zrušení rozhodnutí odvolacího soudu ve Vídni. A to ani cestou prohlášení, že uvedené rozhodnutí bylo nezákonné.

„Upozornili nás, že tehdejší ministryně spravedlnosti Maria Berger dne 14. listopadu 2008 odhalila na náhrobním kameni Leopolda Hilsnera ve Vídni pamětní epigram, kterým se pokusila vyjádřit politicko-morální symbolické odčinění této justiční křivdy,“ informoval Miroslav Konvalina, ředitel tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ničivý požár, který 29. září 1942 odpoledne způsobila neopatrná kuchařka,...
Turistický ráj a chloubu lyžařského klubu zničila neopatrná kuchařka

Pouhých dvacet let vydržela na Harusově kopci u Nového Města na Moravě vyhledávaná „horská“ chata. Po velkém požáru v roce 1942 z ní zbylo jenom spáleniště....  celý článek

Barokní sloup je jednou z dominant Jaroměřic nad Rokytnou. Původně se uvnitř...
Barokní sloup se ukryl pod lešení. Restaurátoři ho vracejí o 300 let zpět

Jednu z dominant náměstí v Jaroměřicích nad Rokytnou zakrylo lešení. Sloup Nejsvětější Trojice notně pošramotil zub času od doby, kdy ho zruční mistři svého...  celý článek

Policie stíhá 22 lidí kvůli pašování drog do věznice Bytíz. Kromě léčiv šlo...
Dealer ženě píchl pervitin a odvezla ji záchranka. Policie muže dopadla

Jihlavští kriminalisté dopadli drogového dealera, který je zodpovědný za celou řadu trestných činů. Vedle distribuce pervitinu má na svědomí vážnou zdravotní...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Specialista zkušebny - 3 směnný provoz

Grafton Recruitment Praha
Kraj Vysočina
nabízený plat: 22 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.