Ráno se probudila ze zajímavého a vtipného snu. Bylo to v dubnu, těsně před plánovanou cestou do Afriky. "To ráno jsem se rozhodla, že začnu psát. A napsala jsem své první dvě povídky," říká.
Ne, není to profesní start slavné spisovatelky. I když vlastně, kdo ví, kam to dotáhne za pár let. Takto po hlavě se na psaní vrhla módní návrhářka Beata Rajská. A nezačala ničím menším než svou vlastní zpovědí.
V knížce Ústřižky Beaty Rajské vypráví příběhy z dětství, nastiňuje, co obnáší její práce, a vyjadřuje se s vtipnou nadsázkou ke vztahům mezi muži a ženami.
Že by takový otevřený proud myšlenek mohl někoho zaujmout, mít smysl, a dokonce se prodávat, ji utvrdil pak samotný pobyt na černém kontinentu. Její africké zápisky se s oblibou četly a šířily sociálními sítěmi.
S culíkem a mašlí od zavařovačky
"Nefungovala mi síť u mobilního operátora, tak jsem posílala sáhodlouhé SMS kolegyni, která je přepisovala na Facebook, aby moji příbuzní a kamarádi aspoň věděli, co se se mnou děje," vysvětluje.
Při psaní své první knihy se jí hlavou honilo několik věcí. "Hlavně mi šlo o to, aby ji mohla maminka darovat dceři, manžel manželce, dcera mamince. Aby to byl prostě dárek, který si člověk rád vezme do ruky a podívá se, že ta Beata Rajská fakt není jenom ta holka z televize," pravila.
Návrhářka chtěla čtenáře přesvědčit, že je taky ženou, která žije normální život. Že má zážitky. "A stejně tak, jak mám hezké fotky, tak mám i takové, které nejsou úplně ideální. Vůbec jsem se nebála použít fotky z civilu, co mě zachycují s culíkem svázaným mašlí od zavařovačky," usmívá se.
Beata RajskáV Liptovském Mikuláši se narodila před 46 lety. Po studiích v Trenčíně a Bratislavě se vdala na Moravu. Od roku 1990 žije ve Žďáru. Na jaře navštívila Zambii díky fondu Asante Kenya a Lejle Abbasové. Mimo jiné i o Africe píše ve své knize a zároveň se jí inspirovala při vymýšlení své nové letní kolekce. |
Jedním z důvodů, proč ji psaní naplňovalo, byla i touha se z něčeho vypsat. "V Česku je totiž móda braná jako velmi povrchní záležitost, každý chápe jenom to, co má na sobě nějaká celebrita, a ono to není úplně pravda," domnívá se.
Zavedla by chaos i v Pentagonu
A také chtěla splatit dluh svému profesorovi z vysoké školy. "Spousta mých spolužáků z magisterského studia totiž píše knížky o historii, protože jsme všichni vystudovali archivnictví. A já měla pocit, že bych panu profesorovi měla dát knihu jako důkaz, že ve mně tenkrát věřil," říká Rajská.
Oproti většině autorů jí místo počítače stačila jen tužka a papír. "Když něco nenapíšu rukou, mám pocit, že to není úplně to, co bych chtěla říct," poznamenává.
Vše jí přepisovala kolegyně Míša a mladší syn. "Občas se chytal za hlavu. Dítě přece jen vidí rodiče asi trošku jinak," říká návrhářka, která kromě práce letos řeší doktorandské studium.
Knihu už si stihl přečíst známý odborník přes etiketu Ladislav Špaček. "Říkal, že ví, co je to napsat knížku. A zajímalo ho, jak jsem to dokázala, když nevydržím v klidu ani tři minuty," směje se Beata Rajská. "On totiž s oblibou tvrdí, že bych zavedla chaos i do Pentagonu," dodává.
Knížka napsaná právě včas
Nakonec byl překvapený, že knížka má 250 stránek vtipného, chytrého čtení o běžných věcech, nad kterými se často v životě ani nepřemýšlí.
"Končil tím, že se mě ptal, proč jsem nezačala s psaním dřív. A sám si i odpověděl citací z mé vlastní kapitoly. Dokonce připsal i stránku 142, kde stojí: ‚Nic nebývá brzo. Nic nebývá pozdě. Všechno bývá včas.‘ Takže i tu knížku jsem napsala asi přesně v čase, kdy měla být, kdy jsem k tomu dozrála," míní sympatická návrhářka.
Knížka je sestavená z jednotlivých kapitol. První se jmenuje Mezi krejčovými. V další, nazvané Bez čeho se neobejdu, popisuje svůj vztah k věcem, které patří k jejím oblíbeným, ať je to kožený křivák nebo vysoké podpatky.
Jedna z kapitol se jmenuje Mezi mužem a ženou. "To jsou vztahové věci, za které mě mé kamarádky a kamarádi asi nebudou mít rádi, protože je tu rozebírám. A v další kapitole Jen tak mimochodem píšu úvahy pro mě běžné, například, jak je potřebná pochvala v životě," vysvětluje.
Nechybí ani popis Beatiných afrických zážitků v části Vzpomínky na Afriku. V knize má i citáty a fotografie ze života.
Něco šlo napsat jinak, přemýšlí
S grafikem knihy se autorka o podobě stránek občas pohádala. "Chtěl, ať některé fotky nedávám. Ale já mu řekla, tuhle fotku tam chci, i když je jen z mobilu." Ve své zpovědi Beata Rajská ze sebe prý odhaluje až moc. Domnívá se to její snacha, ale o některých pasážích až po vytištění přemýšlela i sama autorka.
"Černé na bílém to vypadá jinak. Určité momenty bych mohla napsat jinak. Ale to víte až potom, co knížka vyjde," říká Beata Rajská. "Uvidíme, jak moc mně to uškodí nebo neuškodí," přemýšlí.
Vydáním knihy se toho pro ni ale příliš nezmění. S kůží na trh chodí už roky při každé své přehlídce. "Dávám se všanc veřejnosti. Protože zatímco ekonomii a burze rozumí málokdo, tak módě a politice každý. A každý by to dělal lépe," líčí.
Knihu novopečená spisovatelka dokončila začátkem června. Poslední kapitola vznikla v červenci na Maltě. A Rajská slibuje: "Když zaboduje, určitě napíšu knihu jen o tvorbě."
