„Solná komora byla slovenským výrobkem, jenž nesplňoval podmínky a atesty české legislativy. Navíc jsme ji měli ve Vodním ráji v pronájmu a po finanční stránce to také nebylo pro nás moc výhodné,“ uvedl k ukončení provozu jedné atrakce Martin Málek, mluvčí společnosti Služby města Jihlavy, která Vodní ráj provozuje.
Novinky bazénů a koupališť na Vysočině
|
Na příští rok v únoru připravují v jihlavském akvaparku například zážitkové saunování. „To už jsme v minulosti pořádali na Bazéně Evžena Rošického - a mělo obrovský úspěch,“ podotkl Málek.
Návštěvnost byla ve Vodním ráji od loňského 1. listopadu do letošního 9. prosince v kryté části 141 294 osob. Venkovní vyžití zaznamenalo v letošní letní sezoně 26 032 lidí. „O rok dříve za stejné období přitom krytou část navštívilo 136 342 lidí a venkovní 55 103 osob,“ doplnil statistiku Málek.
Podle mluvčího návštěvnost venkovní části dlouhodobě ovlivňuje počasí. „Roky zkušeností nám ukázaly, že když je škaredě, nepomůže ani to, že vodu temperujeme nebo že děláme různé kulturní a sportovní akce. Rozhodující je zkrátka několik dní za sebou trvající letní počasí s vysokými teplotami,“ popisuje praxi Málek.
Saunové rituály a modernější akvapark
Také v třebíčském akvaparku Laguna se návštěvníci dočkají atrakcí. „Třeba poměrně nové je noční plavání. Už jsme dvě absolvovali a máme v plánu pořádat je zhruba jednou za tři týdny až měsíc,“ přiblížil ředitel Laguny Jiří Novák.
V nejbližší době se návštěvníci dočkají také takzvaných saunových rituálů. Prozatím pouze na zkoušku. „Plánujeme je na úterky. Uvidíme, jak lidé zareagují. Pokud zjistíme zájem, není problém rituály rozšířit třeba na dva dny v týdnu,“ přemýšlí Novák.
Jím vedený areál zažívá velký nárůst návštěvnosti. Může za to rok stará přestavba, která ze starého bazénu vytvořila modernější akvapark. „Na změnu reagují například firmy. Je pro ně zajímavější dát svým zaměstnancům poukaz do wellnessu nebo do zábavní zóny než na pouhé plavání,“ ví ředitel Laguny.
Přesná čísla o nárůstu počtu návštěvníků však Novák prozrazovat nechce. Nejsou podle něj příliš relevantní. Větší zájem ze strany návštěvníků však podle něj neznamená, že je akvapark ekonomicky soběstačný. Jedná se totiž o energeticky náročné zařízení, které se podle jeho vedoucího neobejde bez dotací z veřejných rozpočtů.
„Ale o kolik peněz budeme město Třebíč žádat, teď netušíme. Určitě bychom byli rádi, aby se dotace udržela na stejné úrovni, jako je teď,“ dodal ředitel Laguny.
Pelhřimov čeká na rekonstrukci
Také Relaxační centrum ve Žďáru nad Sázavou se snaží návštěvníkům vycházet vstříc a připravovat novinky. A tak otevřelo „whirlpoolku“, kterou mohou zájemci od 2. prosince využívat.
„Umístili jsme ji místo jednoho ze dvou dětských brouzdališť v hlavní hale, které nebylo využívané,“ nastínil Vladimír Kovařík, ředitel organizace Sportis, která bazén provozuje. Od začátku letošního roku do listopadu navštívilo centrum 149 tisíc lidí. Za loňský rok šlo přitom přibližně o 160 tisíc plavců.
Pelhřimovský bazén, který nabízí kromě klasického plaveckého bazénu také relaxační část s finskou saunou, se v příštím roce - pokud uspěje se žádostí o dotace - dočká finančně nákladných změn.
„Budeme žádat o zateplení bazénu a výměnu oken, čímž se ušetří za vytápění. Vychází to kolem osmi milionů korun,“ popsal vedoucí pelhřimovského investičního odboru Josef Koňák. Do bazénu, který už delší dobu volá po rekonstrukci, přijde každý rok okolo sta tisíc lidí.
