Mistra provázel na kostnickém koncilu a popsal jeho skon. „Na to katové pod ním zapálili hranici a mistr hned hlasitě jal se zpívati. Nejdříve Kriste, synu boha živého, smiluj se nad námi. Potom Kriste, synu boha živého, smiluj se nade mnou. Když tak potřetí začal zpívati, potom vítr vmetl mu plamen do tváře a mistr modlil se v duchu, pohyboval rty a hlavou a tak duši pánu vydechl.“
Fotogalerie |
Prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt odcitoval před zcela zaplněným prostranstvím mezi batelovskou farou a kostelem úryvek z takzvané Martinické bible. Autorem oněch vět je právě Petr z Mladoňovic. Žák a souputník Husa popsal ve zprávě z Kostnice upálení jeho i upálení Jeronýma Pražského.
„Petr z Mladoňovic je považován za jednoho z vůbec prvních reportérů, který podával zprávu přímo z místa děje,“ dodala Vendula Sedláčková z úřadu městyse.
„Každý si tady fotí, natáčí. To v patnáctém století nebylo možné. V té době se události mohly zaznamenat jen písmem. Petr z Mladoňovic nám zaznamenal významnou událost v našich dějinách. Za to bychom mu měli být vděčni,“ ocenil i přítomný senátor Miloš Vystrčil.
Údajně četl před císařem
Batelov si osobnost Petra z Mladoňovic nepřipomíná jen tak náhodou. Nedlouho poté, co se z Kostnice vrátil, byl kvůli svému odmítavému postoji vůči táboritům vykázán z Univerzity Karlovy. Z Prahy odešel právě do Batelova, kde více než deset let sloužil jako farář a kazatel. Do Prahy se vrátil roku 1438 a stal se rektorem Univerzity Karlovy.
Za dobu svého působení v Batelově vytvořil řadu filozofických a teologických spisů. O tom, že se aktivně podílel na husitských reformách, svědčí i jeho účast při vyhlášení Jihlavských kompaktát z roku 1436. „Údajně je měl i před císařem Zikmundem číst,“ konstatoval batelovský starosta Jiří Doležal.
Jihlavská kompaktáta byl výsledek ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci husitských Čech a Moravy, která se konala v letech 1433 až 1435 a byla potvrzena v Basileji v červenci roku 1436. Jejich nejdůležitějším bodem bylo přiznání nároku na přijímání z kalicha pro všechny příslušníky utrakvistických frakcí církve. Vyhlášena byla v Jihlavě.
O možnosti pořídit pamětní desku pro Petra z Mladoňovic začal městys uvažovat před třemi lety na popud svého významného rodáka Zdeňka Mahlera. Loni na podzim vedení radnice doladilo vzhled desky, kterou navrhl jihlavský architekt Jaroslav Huňáček.
„Když jsme se Zdeňkem Mahlerem mluvili, kdy by bylo nejlepší si osobnost Petra z Mladoňovic připomenout, pověděl, že by to bylo vhodné spojit s výročím 600 let od upálení mistra Jana Husa,“ objasnil batelovský starosta.
Městys u té příležitosti přichystal velké oslavy. „Je to pro nás největší akce za několik posledních let,“ poznamenala Sedláčková. V sobotu dopoledne se konala ekumenická bohoslužba, na slavnostní odhalení pamětní desky vyrazil od radnice na faru historický průvod, odpoledne následovalo zasazení pamětního stromu v zámeckém parku. Vše doprovodila velká světská pouť se spoustou stánků a kolotočů.
