Bárta už při své poslední návštěvě kraje vloni 1. října slíbil, že vyřeší otázku sjezdu do průmyslové zóny z dálničního přivaděče. "Přijíždím na Vysočinu abych oznámil, že za čtrnáct dní začínáme vybírat dodavatele stavby a podnikat konkrétní kroky k tomu, aby se v roce 2012 tato záležitost dokončila," ujistil ministr dopravy. A nebyl to aprílový žert.
Bártovy vzkazy JihlavěMinisterstvo slíbilo propojit průmyslovou zónu s dálničním přivaděčem novým mostem a napojením na přivaděč. Po přivaděči budou kamiony vyjíždět z průmyslové zóny směrem na Pelhřimov či Vídeň. Také ho využijí ke vjezdu do ní po přivaděči směrem od dálnice. Ve svém resortu nebude hledat finance na projekt přestavby jihlavského městského nádraží na moderní dopravní terminál. Šéf ministerstva dopravy rovněž odmítl financovat úpravy křižovatky u Tří věžiček |
Konkrétní termíny nového přemostění dálničního přivaděče ještě nejsou známé. "Je to pro mě nová informace, takže v tuto chvíli nemůžu nic konkrétního říct," uvedla ředitelka vysočinského Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařová.
Peníze spíše na trať, ne na nádraží
Druhá zpráva, kterou Vít Bárta včera přivezl do Jihlavy, už tak pozitivní nebyla. Týkala se přestavby městského vlakového nádraží na dopravní terminál, projektu za zhruba 880 milionů korun.
Poté, co si Bárta nádraží prohlédl, na peronu oznámil: "V rámci republiky máme velké množství zanedbaných nádraží. I kdybychom peníze ve státním rozpočtu měli, dali bychom je na chybějící silniční obchvaty a na zkvalitnění železnice jako takové," řekl Bárta.
"Investice do nádraží sumou 880 milionů korun je v rámci třicetimiliardového rozpočtu ministerstva dopravy velmi náročnou investicí, kterou nemůžeme podpořit," dodal ministr. Přesto ministerstvo projekt podporuje. "Nejsem schopen slíbit peníze. V rámci možností ministerstva ale chceme i tak jít tomuto projektu maximálně vstříc," dodal Bárta.
Bárta se také v odpolední dopravní špičce na vlastní oči přesvědčil o zoufalé situaci řidičů na křižovatce u Tří věžiček. Ta protíná státní silnici z Jihlavy směrem na Havlíčkův Brod se silnicí spojující jihlavskou čtvrť Antonínův Důl se Stříteží.
V okolí křižovatky nedaleko dálnice za posledních deset let vyrostly logistické areály a sklady. Řidiči na vedlejší silnici často na přetížené křižovatce čekají i desítky minut v kolonách. "To vyžaduje potrestání komunálních politiků, kteří tohle dopustili. Je zapotřebí vyrazit na správné radnice a tam se ptát, kdo takový šlendrián a lumpárnu povolil. Ti musí platit a napravit chyby, které způsobili," nelíbil se současný stav ministrovi Bártovi.
Semafory u Tří věžiček nechce nikdo zaplatit
V souvislosti s křižovatkou se aktuálně nejčastěji mluví o řízení dopravy semafory. Otázka je, kdo je zaplatí. "K takovému řešení se ale nikdo nehlásí, protože příčně křižovatkou prochází hranice katastrálních území mezi Jihlavou a Stříteží," zmínila šéfová Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařová.
"A všichni by byli nejraději, aby to vyřešil někdo jiný, třeba pan ministr," rozhodil rukama náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl.
Ministr Vít Bárta si prohlédl i křižovatku U tří věžiček.
"Na rovinu říkám, promiňte, ale kdo mohl takto nezodpovědně v rámci územního rozhodnutí povolit takovouto situaci? Abychom my na ministerstvu dopravy běhali a napravovali chyby komunálních politiků, to je opravdu věc, kterou si nemůžeme dovolit," odmítl úvahy o zapojení ministerstva do problému Bárta. "Ne, promiňte, ale v tomhle směru jsem zaťatej, dodal rezolutně k situaci na křižovatce ministr.
"V tomto s panem ministrem musím souhlasit. Kdo je stavebním orgánem? Kde je příslušný odbor dopravy? Když plánuji takovouto průmyslovou zónu s velkým logistickým areálem, musím přeci v rámci městského rozpočtu z výběru daní už počítat i s jejím napojením na komunikace," přitakal náměstek hejtmana Joukl.
"Už v tu chvíli, když sem pouštěli firmy na pozemky do okolí silnice, přeci museli vědět, že se sem pak už kruhový objezd nevejde," dodal Joukl. "Proč bychom to nepojmenovali pravými jmény? Je to lukrativní nádhernej pozemek a samozřejmě, že kolem takovéto zóny byly obrovské tlaky, aby tu stála spousta věcí. A je to jen o tom, kdo ty tlaky uměl ustát a kdo ne, nazývejme věci pravými jmény," nebral si servítky ministr.
Ať politici prodají radnici a úřadují na křižovatce
Podle mluvčí ŘSD Tesařové vznikl zárodek současného problému už v 90. letech, kdy na křižovatce nebylo možné vybudovat kruhový objezd, protože se silnice první třídy nacházela v nezastavěném území. Dnes, kdy je okolí křižovatky zastavěno a osazeno značkami začátek a konec obce, by zákony paradoxně stavbu kruhového objezdu povolily. Není na něj ale místo.
"Teprve poté, kdy se místo označilo značkami, jsme začali zpracovávat studii okružní křižovatky," vzpomněla Tesařová. "Ani tato křižovatka by nebyla kapacitní, fronty před ní by tak byly také, navíc ve všech směrech," dodala Tesařová.
"O mimoúrovňové křižovatce bych snad ani nemluvila, to je věc mimo finanční realitu," dodala.
"Ať si pánové politici prodají své dvě radnice a za ty dvě radnice ať postaví to, co se tady má postavit. A úřadujou na křižovatce," dodal závěrem Bárta.
