Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Badatel, který přišel na vrahy Bardase, píše třetí knihu o válce

  9:30aktualizováno  9:30
Druhá světová válka v lidech stále vzbuzuje emoce, říká Jiří Vybíhal, autor dvou knih o válečném dění v Jihlavě. Šéf firmy Jipocar a nadšený badatel chystá vydat třetí publikaci. Tentokrát o Třešti.

Jiří Vybíhal, autor dvou knih o válečném dění v Jihlavě. Nyní badatel připravuje třetí. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jihlava pod hákovým křížem. Atentát na Hitlera v Jihlavě? Jaké ohlasy na vaše dvě vydané knihy jste dosud zaznamenal?
Pozornost upoutaly obě knihy. Ta první byla založená na statistických přehledech a výčtu toho, co se stalo v jednotlivých dnech. Druhá je založená na příbězích a čte se prý lépe.

Když jsme v červenci avizovali, že vyjde vaše druhá kniha Atentát na Hitlera v Jihlavě?, tak jste zmínil i to, že v Jihlavě má být les ve tvaru hákového kříže. Redakce dala výzvu čtenářům, ať posílají fotografie nebo nějaké indicie, které by k tomu lesu vedly. Neozval se nikdo. Co vám?
Mně se ozval jediný člověk, který mi řekl, kdo v té válečné a poválečné době dělal v Jihlavě letecké snímky. Dále jsem ale po tom lese nepátral. Zatím nemám žádnou stopu.

A z radnice se vám někdo ozval, že byste společně rozklíčovali záhadu, zda na Hitlera měl, či neměl být spáchán atentát?
Na radnici k Hitlerovi asi není vůbec žádná zpráva. Až na to, že v pamětní knize města byla připravena stránka pro Hitlerův podpis.

Máte od čtenářů reakce k jiným příběhům? K jakým?
Nejvíce asi čtenáře zaujal příběh o vraždě Viléma Bardase. O tomto případu se v minulosti v médiích a na internetu psalo, že nemá závěr. Že vražda nikdy nebyla objasněna. Já jsem přišel na to, že vražda objasněna byla a že za ni padly také rozsudky.

Kde jste našel klíčové informace? A jak to tedy bylo? Naznačte alespoň.
Akta o tom případu jsem našel u ostravského soudu. Bardase zavraždili asi proto, že znal jako představitel okresního úřadu jihlavské válečné udavače. Jihlaváci na Bardase po válce hodně vzpomínali. Jeho jméno sice někdy hodně komolili, ale věděli že Čechům za války dost pomohl.

V čem Vilém Bardas pomáhal?
Z dopisu, který napsal po válce, vyplývá, že například vyhazoval různá udání, která na jeho úřad chodila. Bardas napsal také poválečným úředníkům na radnici třístránkový dopis o svých zásluhách na zlepšení poměrů Čechů na Jihlavsku. Uváděl třeba, že bránil dosazení německých vládních komisařů a starostů do ryze českých obcí v kraji a že se mu to podařilo zejména ve Velkém Beranově a v Polné – i přes sílící tlak Němců a začínající germanizaci školství.

Další příklad?
Přestože z důvodu zákazu poslechu zahraničního rozhlasu měly být ze všech radiopřijímačů odstraněny krátké vlny, připojil Bardas k těmto krátkým vlnám i přes protesty všechny české firmy. V Kamenici třeba zase zachránil orelský dům před konfiskací, při prodeji pozemků a nemovitostí stranil více Čechům a neumožnil třeba dřevařské firmě nákup pozemků na rozšíření továrny na Bedřichově. Podpořil vystěhované z oblasti pozdějšího cvičiště vojsk SS v okolí Střížova, zajistil vydláždění cest v Lukách a v Polné, vyjednal na ministerstvu dotaci pro elektrifikaci okolních obcí a podobně.

A Bardas byl Čech, nebo Němec?
Byl to Čech, který se narodil v Uherském Hradišti. Ale tak jak to bývá u mnohých Čechů a Moraváků, mají nějaké německé kořeny. Bardasův otec byl za císařského Rakouska úředníkem a mladý Bardas tvrdil, že rakouské občanství získal na základě toho, že jeho otec měl rodiště v Rakousku. A také že mu později přilepili německou národnost.

Jak se dostal z Uherského Hradiště do Jihlavy?
Uherské Hradiště spadalo do Sudet, a Bardas tak už před příchodem do Jihlavy působil v orgánech, které mají na starost Sudety. K podobnému zaměstnání v Jihlavě se dostal se svým nadřízeným, který se jmenoval Koblischek. Bardas pracoval na okresním úřadě v Jihlavě od 1. srpna 1939. Přišel tedy záhy po obsazení Jihlavy. To, co vykonával dříve jako úředník v Uherském Hradišti, vykonával i v Jihlavě.

Kdo Bardase zavraždil?
Iniciátory vraždy byli Bardasovi kolegové z okresního úřadu, kteří se po druhé světové válce dostali na "okres" za komunistickou nebo lidovou stranu. Oni byli úředníky okresního úřadu za protektorátu a po válce převzali ten úřad jako velcí odbojáři. Bardas na ně asi něco věděl, tak se ho chtěli zbavit.

Kdy byla vražda objasněna a jak rozhodl olomoucký soud?
To se čtenáři podrobněji dozvědí v knize. Ta vražda se stala 30. června 1945. Padly relativně vysoké tresty – na tu dobu, když si vezmeme, že soud se konal až v roce 1955. Tehdy určitě byla vůle obviněných říkat, že zastřelili rádoby nějakého Němce.

Jak vy osobně sledujete události kolem vyšetřování případu, který se měl stát ve druhé polovině května 1945 na dobronínské louce Budínka?
Samozřejmě ten případ sleduji. Podle mne je potřeba podívat se po archivech a zjistit národnostní složení Doboronína a Kamenné v té inkriminované době. Podle mých informací byly v Kamenné pouze dvě české rodiny. Ten případ vyžaduje zasadit do té historické doby, kdy se stal. My nevíme stoprocentně, co se tam stalo. Můj dojem je takový, že ti lidé, kteří byli na Budínce zavražděni, byli vybráni více méně náhodou a byli i z různých vesnic.

O tom se dost spekuluje.
Na internetu si přečtete různé spekulace. Že ti zavraždění dříve zavinili postřílení Čechů ve Velkém Meziříčí nebo v Třešti. To jsou podle mě vybájené věci. Je ale vidět, že válka pořád vzbuzuje v lidech emoce.

A vás druhá světová válka také drží.
Zajímá mě to i nadále, ale v Jihlavě myslím, že ty hlavní příběhy jsou již vyčerpané. Sice ještě nějaké mám, ale na knihu to asi není. Čemu bych se chtěl věnovat, to je jiné město na Jihlavsku – Třešť.





Hlavní zprávy

Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel
Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel

Nepropásněte šanci a pořiďte vašemu dítěti kvalitní kolo za zlomek ceny.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.