Je to jedno z nejostřeji sledovaných témat v Okříškách na Třebíčsku. Toxický arzen v lesíku v kopci nad městysem, kam se v konečné fázi socialismu vyvážely brusírenské kaly z nedaleké sklárny. Stromy časem přikryly rekultivovanou skládku, ovšem její nitro je plné jedu. Prokázaly to výsledky měření ve vrtech, které jsou po letošním létě už tři.
Jeden z nich, ten pod patou haldy směrem k Okříškám, se nachází něco přes kilometr od posledního domu a studen, ze kterých lidé berou vodu. Obyvatelé městysu proto mají logicky strach a všechno kolem arzenu, který může způsobit i vážné zdravotní problémy, bedlivě sledují. Poslední výsledky měření by je měly částečně uklidnit.
„Firma Enviro - Ekoanalytika z Velkého Meziříčí v létě provedla další dva vrty pod bývalou skládkou průmyslových odpadů a následně provedla odběry vzorků ze všech tří existujících vrtů. Cílem bylo zjistit, zda a jak se nebezpečný arzen šíří v půdě a ve spodních vodách,“ uvedl okříšský starosta Zdeněk Ryšavý.
Počátkem září obdržel oficiální výsledky. „Ve svém souhrnu je zpráva spíše pozitivní. Opět se sice potvrdilo vysoké množství arzenu v původním vrtu a k tomu vyšla ještě vyšší hodnota v novém vrtu blíže skládce, ale podstatně lépe vypadá situace u třetího vrtu blíž k Okříškám. Zdá se tedy, že pronikání arzenu směrem k zástavbě a bezprostřední ohrožení zdrojů pitné vody nehrozí. Nicméně to neznamená, že se můžeme nechat ukolébat a na skládku zapomenout,“ upozorňuje Ryšavý.
Monitoring se bude opakovat každé tři měsíce
Území teď budou odborníci monitorovat každé tři měsíce, aby se zjistilo, zda se podzemní „mrak“ nepohybuje krajinou blíže k lidem a studnám. Zároveň je nasnadě, že nejideálnější by bylo skládku znovu otevřít a definitivně sanovat. Což může být, jak ukázal příklad Pozďátek na Třebíčsku ,běh na hodně dlouhou trať, navíc za obrovské peníze.
„Firma, která kaly k Okříškám navozila, dávno neexistuje. Kdybychom chtěli usilovat o sanaci, bez pomoci kraje a dotací by to udělat nešlo,“ podotkl Ryšavý s tím, že lidé v městysu se ho na to často ptají a o celou kauzu se živě zajímají.
Skládku poblíž Okříšek, kam se vyvážely kaly s obsahem arsenu, sanovaly po roce 1990 dnes už zaniklé sklárny Bohemia.
Odborníci z Velkého Meziříčí ve zprávě o měření uvádějí, že analyzované hodnoty obsahu arzenu víc než dvakrát překročily limit pro zahájení sanačních prací.
„Doporučujeme zpracovat analýzu rizik, která by komplexně a podrobněji zhodnotila možný negativní vliv skládky na jednotlivé složky životního prostředí. Z dlouhodobého hlediska může být kontaminace významným rizikovým faktorem,“ uvedl mimo jiné ve své zprávě na základě laboratorních zkoumání Libor Žák z Enviro - Ekoanalytiky.
Analýza rizik je materiál, jehož pořizovací cena se může pohybovat v řádu stovek tisíc korun. „Proto bude nutné projednat další postup s úředníky a lidmi z ochrany přírody a především v zastupitelstvu městyse,“ řekl starosta Ryšavý.
Kaly navozily do lesa dnes už neexistující sklárny
Naznačil také, že podle jeho dosavadních informací existuje ještě i možnost navrtat do skládky další vrty a pouštět do nich chemikálie, které nebezpečný arzen zneutralizují či mu zabrání se šířit. To by mělo být podstatně levnější než sanace. Zda jít touto cestou, může napovědět právě analýza rizik.
Lidé v Okříškách podle rozborů vody své studny kontaminované nemají. A kontaminace podle Ryšavého ani bezprostředně nehrozí.
Skládku podle starosty sanovaly dnes už zaniklé sklárny Bohemia po roce 1990. Kaly se na ni vozily ze závodu v Brodcích. „Ještě dva tři roky poté se tam prováděly monitoringy. Pak se přestaly dělat. Sklárny zanikly, okresní úřady taky. Předalo se to na kraj, na upozornění komise životního prostředí, která to oprášila, se udělaly průzkumy znovu a na problém se letos po sedmnácti letech přišlo,“ popsal Ryšavý vývoj kauzy.
Před třemi lety se poblíž dělala nově silnice za obrovských terénních úprav. Komisi tedy podle Ryšavého zajímalo, zda například nedošlo i k posuvům ve spodních vrstvách, zda se třeba nezměnil režim spodních vod.
„Arzen byl nalezen i v měřeních z let 1997 a 1998. V některých ho bylo hodně, v posledních byl najednou přijatelně malý obsah. Je otázka, zda bylo přání otcem myšlenky, nebo jestli to tak bylo doopravdy, to už dnes nezjistíme,“ doplnil starosta Okříšek.
