Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové našli při průzkum hrobek v Nové Říši unikátní destičky

  7:04aktualizováno  7:04
Jihlavský archeolog David Zimola s pražským antropologem Andrejem Shbatou prozkoumali desítky lidských ostatků z kláštera v Nové Říši na Jihlavsku. A objevili nečekané. Třeba zajímavé skleněné destičky s vyrytými nápisy. Kosti také potvrdily, že pohřbení lidé trpěli na syfilis.

Některé ze vzácných nálezů, které archeologové objevili při průzkumu v areálu kláštera v Nové Říši. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Desítky artefaktů našli v hrobech v klášterní kapli svaté Anny v Nové Říši jihlavský archeolog David Zimola a pražský antropolog Andrej Shbata. Nyní je zkoumají a už teď vědí, že mají pozoruhodný objev.

Našli tu totiž unikátní a zřejmě úplně první skleněné destičky, které jsou významné nejen v rámci Kraje Vysočina, ale i v celostátním měřítku.

Na ukládání vzácností zpět do hrobky se lidé budou moci podívat. Nálezy pak budou od ledna k vidění na výstavě v Nové Říši.

Destičky spadající do sedmnáctého nebo osmnáctého století našel tým odborníků při výzkumu krypty pod kaplí svaté Anny. Výzkum začal loni. Destičky byly ze všech objevů největším překvapením. "S takovým nálezem jsem se ještě nikdy nesetkal," říká Zimola.

Lidé obdélníkové destičky kdysi dávali na víko rakve zemřelého premonstráta působícího v klášteře. Vrývali do nich jeho jméno, datum úmrtí a profesi.

"Běžně se používaly kovové. Ale tady jsme našli skleněné. Navíc nebyly součástí víka, ale nacházely se mimo něj," nastínil hlavní jedinečnost historické upomínky Zimola. Podle něj šlo asi o levnější variantu, než byl kov.

Opat Seka zemřel na problémy s močovým měchýřem

Další zvláštností bylo podle Zimoly zkoumání konkrétního člověka, a to tehdejšího novoříšského opata Ferdinanda Mauritze Seky. "U většiny archeologických výzkumů člověk neví, koho zkoumá. S tím, že jsem se zabýval konkrétním člověkem jsem se setkal až minulý rok při začátku tohoto bádání," pravil Zimola.

Pro Novou Říši byl Seka velice významným člověkem. "Například se ví, že zemřel ve Vídni v roce 1853. Měl problémy s močovým měchýřem, kvůli nimž zahynul. A dochovalo se, že byl novoříšským opatem v první polovině devatenáctého století," říká Zimola.

"Po napoleonských válkách se mu klášter podařilo ekonomicky pozvednout. Měl poměrně výstavní pohřeb na rozdíl od jeho předchůdců, kteří byli pohřbeni v dřevěných rakvích," dodal. Na rozdíl od nich byl tento významný opat totiž pohřben v rakvi kovové, která je zřejmě ze zinku.

"Pochovali ho v tom klasickém krémovém premonstrátském hábitu, měl u sebe kovový kříž, který bude k vidění na výstavě," doplnil Zimola. Na křížku si všiml letopočtu 1785. "Zřejmě to bude datum jeho narození. Je tam i další povídání, které ještě musíme rozluštit," zamyslel se archeolog.

Osazenstvo kláštera tvořily ženy. Vymřely a nahradili je muži

A v Nové Říši lidé uvidí i další zajímavé historické památky. Třeba typické pohřební výbavy, jako například růžence nebo dřevěné křížky. V rakvích se našly rovněž křížky pozlacené a prsten. Mnohdy se zachoval i tehdejší oděv, který nosí premonstráti i dnes, pouze s malými obměnami.

Dohromady odborníci dokumentovali v Nové Říši třiadvacet hrobů a kosti pocházející z více než stovky těl.

Fotogalerie

Klášter je podle archeologa Davida Zimoly zajímavý tím, že jeho osazenstvo kdysi tvořily převážně ženy. Ty však vymřely do roku 1641, a tak jej postupně zaplnili muži.

"Klášter, to bylo tehdy celé hospodářství. Ženy se v něm i po tomto roce dále postupně nacházely, ale to například spíš jako služebné," pravil jihlavský archeolog.

Práce na výzkumu hrobů z Nové Říše byla podle Zimoly složitá. "Museli jsme důsledně dodržovat hygienické podmínky. Bylo to těžší v tom, že se v hrobech nenacházely jen klasické kostry, ale i různé ostatky jako zbytky kůže, nehty, chlupy, vlasy a podobně. To proto, že se v uzavřené kryptě do deseti let nerozloží, jako to bývá u běžných hrobů," vysvětlil Zimola.

I proto museli oba badatelé použít při zkoumání chirurgické rukavice, speciální oblek a kvůli plísním a zápachu také roušky.

Nejvíce šokující nález? Syfilis u kostela

Podle Zimoly se dá z kostí zjistit spousta věcí. Nejvíc překvapivý však byl podle něj za jeho kariéru nález na bývalém jihlavském hřbitově kolem kostela svatého Jakuba.

"V roce 2006 se tam dělala kanalizace a byly získány kosti, které nesly známku nemoci syfilis. Ta se projevuje například řídnutím kostí, takže se to z nich dá zjistit. Zřejmě šlo o jihlavské měšťany, kteří se tady kdysi pohřbívali," říká Zimola. Výskyt nemoci byl spojován s Amerikou a je možné, že do tehdejší Jihlavy ji přenesli dobyvatelé v 16. století.

Badatelé budou zaměstnaní nynějším výzkumem věcí z kláštera ještě několik měsíců. "Teď vše zpracováváme. Celé bádání trvá dva roky. A my jej plánujeme skončit v červnu 2014. Přesto výstava bude v Nové Říši od ledna," doplnil archeolog pracující v jihlavském Muzeu Vysočiny.

Opětovné uložení zkoumaných ostatků se koná v neděli 17. listopadu. Po mši, která začíná v 8 hodin. Zájemci uvidí zdobené dřevěné rakve a další předměty, které se vrátí do krypty v kapli svaté Anny Samotřetí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chrudimská školka nabízí speciální zázemí pro děti s poruchou autistického...
Úřady hledají do školky nezapsané předškoláky. Rodičům hrozí pokuty

Roli detektivů si během prázdnin museli vyzkoušet úředníci odboru školství městských úřadů na Vysočině. Snaží se totiž najít rodiče dětí, kteří své pětileté...  celý článek

Jednou z hlavních postav Pražského jara 1968 a chystaných reforem socialismu...
Poslali děti pro zásoby a zmizeli ve studiu. Při okupaci pomáhal rozhlas

Před 49 lety začala okupace tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Do Žďáru nad Sázavou dorazily polské jednotky. Manželé Holoubkovi o dění...  celý článek

Požár v jihlavském Kronospanu zastavil výrobu na několik dní a způsobil škody...
Sobotní požár v Kronospanu zastavil výrobu a způsobil škody za miliony

Odstraňování následků sobotního požáru v jihlavské firmě Kronospan OSB si vyžádá několikadenní odstávku výroby. Producentovi dřevotřískových desek pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.