Od roku 2012 má tým lékařů a zdravotních sester pod vedením primáře Josefa...

Od roku 2012 má tým lékařů a zdravotních sester pod vedením primáře Josefa Škárka (na snímku) mnohem lepší podmínky pro práci i léčbu pacientů. Moderní infekční oddělení je součástí nejnovějšího objektu jihlavské nemocnice, pavilonu urgentní péče. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Dřív pacienti koukali na hřbitov, dnes v Jihlavě sledují vrtulník

  • 1
Ve staré budově infekčního oddělení jihlavské nemocnice, kterou chce hejtmanství už brzy bourat, strávil primář Josef Škárek čtvrt století. Nastoupil tam v létě roku 1987. A teď se bude dívat, jak půjde k zemi.

„Na počátku nebyla budova ještě v tak špatném stavu. Při mém nástupu byla stará asi dvacet let,“ vzpomíná primář. První službu zde měl v roce 1987. Postupem času se ovšem stav pavilonu zhoršoval. Bylo třeba stále větších investic na odstraňování častých závad. Dnes je budova téměř prázdná. Infekční oddělení už sídlí v nových prostorách s mnohem lepším zázemím.

„Samozřejmě je i poloha budov jiná. Ve staré měli pacienti výhled na hřbitov, v té nové se nyní dívají, jak přistávají vrtulníky záchranné služby,“ srovnal primář. Mohl by dlouho hovořit v souvislosti se starým pavilonem o plísních, haváriích, puklinách ve zdi či o protékání vody.

Nebo o nemožnosti udržovat sociální zařízení. „Na staré budově jsme měli jak pokoje pro jednoho až dva pacienty, tak i větší až šestilůžkové pokoje. Neměli jsme samozřejmě oddělení pro pacienty vyžadující intenzivní péči,“ popsal primář. V nových prostorách jsou jen pokoje pro dva pacienty se vším komfortem včetně připojení k internetu. A také čtyři „boxová“ lůžka na jednotce intenzivní péče.

Bakterie odolné k antibiotikům

Oddělení tak může řešit i závažné infekce, s nimiž dříve pacienti museli putovat do Brna či Prahy. Podle primáře je dnes jiné spektrum nemocí, než bývalo v minulosti. Na oddělení řeší případy pacientů, kteří mají infekce vyvolané bakteriemi odolnými vůči antibiotikům.

„Situace v antibiotické léčbě se za posledních 25 let výrazně změnila. Dle některých odborníků dokonce hrozí takzvaná postantibiotická éra, kdy budeme mít stále větší problémy pacienty vyléčit tímto způsobem. Souvisí to zřejmě hlavně s častou a někdy i nepotřebnou antibiotickou terapií,“ popsal primář.

Situace v Česku je v tomto ohledu podle něj ještě poměrně dobrá. Jenže v některých zemích jižní Evropy, třeba v Řecku, je to jinak. „Tam je situace již alarmující,“ uvedl lékař.

Doufá, že nepřijde doba, kdy budou lidé opět umírat na infekce, které jsou nyní doktoři s příchodem antibiotik schopni běžně léčit a vyléčit. A nabízí ohlédnutí do historie. Třeba nejčastější příčiny úmrtí šlechticů pochovaných v třeboňské hrobce bývají dnes běžně léčitelné antibiotiky. Ať už to byla nemoc růže či infekce po zraněních, mimo jiné po pádu z koně.