„Dáš si alergen jedna, nebo dvě?“ říká pobaveně jeden zákazník hostince druhému a přicházející servírce praví: „Doneste mi prosím alergen jedna, tři, sedm...“ I tak nyní vypadá praxe v některých restauracích.
Seznam alergenů1) Obiloviny obsahující lepek, výrobky z nich 2) Korýši a výrobky z nich 3) Vejce a výrobky z nich 4) Ryby a výrobky z nich 5) Podzemnice olejná (arašídy) a výrobky z nich 6) Sójové boby (sója) a výrobky z nich 7) Mléko a výrobky z něj 8) Skořápkové plody a výrobky z nich (všechny druhy ořechů) 9) Celer a výrobky z něj 10) Hořčice a výrobky z ní 11) Sezamová semena (sezam) a výrobky z nich 12) Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg, či ml/l 13) Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj 14) Měkkýši a výrobky z nich |
„Je to tak. Jsou hosté, kteří si dělají legraci a při objednávce řeknou, že chtějí pokrm s alergeny jedna, dva, sedm. A dokonce si myslí, že víme, co je to za jídlo,“ popisuje praxi provozovatel Süssova hostince ve Žďáře nad Sázavou Radek Pohanka.
Uvedený výčet alergenů v pokrmech je od poloviny prosince povinný pro provozovatele veškerého veřejného stravování a výrobce potravin. Řada vysočinských restauratérů považuje nové opatření za zbytečnost. „I lidé se tomu smějí,“ krčí rameny majitel restaurace Tři knížata v Jihlavě Pavel Mareš.
Menu podniku nyní vypadá tak, že pod každým pokrmem je řada čísel. „V jídelácích pak máme šanon, kde je popsáno, o jaký alergen jde a jaká jídla ho obsahují. To, aby to nezasahovalo do lístku. Je to hloupost, ale nějak jsme se s tím poprali,“ říká Mareš.
„Čísla v jídelním lístku ruší a překážejí“
Podobně mluví také Lenka Kremláčková z obchodního a marketingového oddělení jihlavské Radniční restaurace. „Čísla jsou v jídelním lístku rušivá a překážejí. A bohužel, jídlo bez alergenu v lístku nemáme ani jedno,“ vysvětlila s tím, že nejčastějšími alergeny jsou obiloviny, mléko, vejce a výrobky z nich.
Někteří provozovatelé dopsali do jídelního lístku seznam ručně, aby ušetřili. „Máme padesát jídeláků, jeden stojí pět set korun. Takže dělat nové považuji za totální nesmysl,“ popsal majitel restaurací Kleopatra a Panoráma v Třebíči Jiří Šmarda.
Kromě peněz musí restauratéři do jídelních lístků investovat i více času. „Tvorba denního menu je delší a myslíme si, že je to víceméně zbytečné. Pokud je někdo alergický, tak se ptá a to je myslím lepší než nějaká čísla,“ konstatuje provozovatel hostince ve Žďáře nad Sázavou Pohanka.
Podobného názoru jsou pak i další lidé z branže. „Znamená to pro nás časové náklady. Je to znesnadnění práce podnikatelům,“ míní provozovatelka restaurace Gurmania v Pelhřimově Dagmar Houšková a dodává: „Lidé většinou nevědí, co které číslo značí. Konkrétní seznam máme vystavený u baru.“
Nárok na poučení mají i zaměstnanci nemocnic
Pavel Sochr, provozovatel restaurace Švejk v Havlíčkově Brodě, konzultoval alergeny nejen s kuchařem, ale povolal i hygienika.
„Chtěli jsme totiž, aby to bylo v pořádku. Vše to stojí nejen čas a peníze, ale může zákazníka i odrazovat. Když člověk uvidí třeba osm alergenů, tak si i ,nealergik‘ může říct, že by to neměl jíst,“ přemítá.
Novinku zavedly také nemocnice. Protože pacienti dostávají stravu „na míru“, týkala se spíše zaměstnanců. „Nově na jídelním lístku pro personál a externí strávníky přibyl seznam alergenů,“ potvrdila mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. Ročně se zde uvaří 850 tisíc obědů, z toho pacienti sní 660 tisíc a 190 tisíc jídel zaměstnanci.
Novinka se týkala například i pekařských výrobků. „Alergeny na samolepkách k baleným a informace k nebaleným výrobkům jsme dodali k 13. prosinci na všechny prodejny. Na balených jsme místo zkratky použili podrobnější názvy, takže například místo pš. mouka nyní uvádíme pšeničná mouka, což znamená alergen obiloviny obsahující lepek,“ vysvětlil výrobní ředitel společnosti Lapek Josef Rutsch.
Společnost opatření stálo desítky tisíc korun, protože musela koupit nový program pro tisk samolepek.
