„K dnešnímu dni evidujeme čtyři akutní případy žloutenky typu A ve Žďáře nad Sázavou. Dále pak jeden v Třebíči a jeden v Pelhřimově. Předtím jsme dlouho neměli žádné žloutenky,“ shrnula Radka Štěpánková z krajské hygienické stanice, kde vede protiepidemické oddělení.
Na jižní Moravě zatím letos zachytili 215 onemocnění žloutenkou. To je desetkrát víc než v minulých letech. Osmdesát procent zachycených případů pochází z Brna a nejbližšího okolí.
Nákaza s přezdívkou nemoc špinavých rukou se začala od března šířit mezi narkomany, bezdomovci a lidmi, kteří nedodržují hygienické návyky. Do Brna se dostala z Židlochovic a Hustopečí a stále sílí.
Žďársko i Třebíčsko sousedí s Jihomoravským krajem a nemocní z těchto okresů se přímo v Brně pohybovali. Pouze jeden pelhřimovský případ se objevil poté, co se nemocná osoba vrátila z návštěvy od příbuzných na Slovensku.
Strážníci jsou očkovaní
Jihomoravští hygienici se obávají, že epidemie jen tak neskončí, dokud bude pěkné počasí a lidé budou jíst venku. Vše by mohl zpomalit blížící se podzim a první mrazíky, kdy lidé začnou nosit rukavice.
Vše ale nyní komplikuje začátek školního roku. Kromě škol - včetně těch mateřských - informovali hygienici i jihlavský magistrát.
„Aby si chránili svoje zaměstnance, především pracovníky sociálních služeb a městské policie. To jsou preventivní opatření, která jsme udělali,“ dodala Radka Štěpánková. Strážníci z Jihlavy i jejich kolegové ze Žďáru nad Sázavou jsou očkovaní proti žloutence už více než deset let.
„Teď jsme doočkovávali poslední čtyři nové pracovníky, kteří nastoupili před půl rokem a vrátili se z kurzu. Navíc strážníci fasují dezinfekční gely, které nosí u sebe,“ uvedl Jan Frenc, šéf jihlavské městské policie. Při kontaktech s opilci či narkomany používají strážníci i jednorázové rukavice.
Hygienici napsali do škol na Vysočině, že zásadní prevencí přenosu infekční žloutenky je důsledné umývání rukou teplou vodou a mýdlem. A to po každém použití toalet a také před jídlem.
Nepít z jedné láhve, neotírat hrdlo rukou
Lidé by si také měli řádně umývat ruce po návratu zvenku, po jízdě veřejnou dopravou či návštěvě obchodů. Zcela nevhodné je, když více lidí pije z jedné láhve a její hrdlo si otírají rukou. Hygienici varují i před společným ukusováním svačin nebo sdílením cigaret.
„Pro případ, kdy si nelze ruce řádně umýt, je dobré mít dezinfekční gel na ruce nebo jednorázové ubrousky,“ radí hygienici.
Další prevencí může být očkování, které stojí kolem čtrnácti set korun i s aplikací. Poskytují je praktičtí lékaři nebo očkovací centra. Některé zdravotní pojišťovny na to přispívají. Čtrnáct dní po aplikaci už je naočkovaný člověk chráněný.
„A jestliže si během půl roku až roku po této dávce nechají dát druhou, pak je ochrana na pětadvacet až třicet let,“ popsala Štěpánková.
Případů žloutenky přibývá i na Zlínsku, které též sousedí s Jihomoravským krajem. Situace tam sice není tak kritická jako v Brně, přesto počet nakažených vzrostl. Hygienici Zlínského kraje nyní evidují devět lidí postižených akutní žloutenkou typu A. Loni za celý rok byli jen tři, stejně jako předloni.
Zdrojem onemocnění žloutenkou je infikovaný člověk, u něhož je virus přítomen ve stolici. Z toho vyplývají i nejčastější cesty přenosu na dalšího člověka.
A jaké jsou příznaky nemoci?
Zpočátku se jedná o chřipkové projevy - zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů, únava, rýma, kašel, zánět spojivek, ale i žaludeční a střevní obtíže, jako jsou nechutenství, zvracení či průjem.
Vzácněji se vyskytují bolesti kloubů, svědění, vyrážka. Zežloutne také oční bělmo a kůže. Současně má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. Vir napadá játra. Nemocní musí na infekční oddělení. Následně je čeká dlouhá dieta. Při nedodržení pokynů lékařů hrozí návrat nemoci.
