Filmová pohádka Pyšná princezna je pro televize už desítky let zárukou slušné sledovanosti. A Telči vybudovala na začátku padesátých let pověst, že se tamní památky do různých příběhů výborně hodí.
Filmová místa Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy. |
Režisér Bořivoj Zeman dal v létě roku 1951 na zámeckém nádvoří příležitost některým místním dětem. Dospělí si zase zahráli zbrojnoše, kteří se řadili při vjezdu delegace z Půlnočního království.
Záběry z Telče jsou hned na začátku pohádky. V místní krásné renesanční zahradě pečoval o třešňové stromky král Miroslav, představovaný hercem Vladimírem Rážem. Za zády měl poznávací znamení zahrady - velký štukový reliéf Neptuna s čtyřspřežím. Právě z telčské zahrady spěchal král v zástěře, když mu přišli poslové z Půlnočního království ukázat obraz pyšné Krasomily.
„Já vím, ale stromky mě nechtěly pustit,“ omlouval se Miroslav chvátající přes zámecké arkády v Telči a odhazující zástěru sluhům.
Pohádka se v Telči promítala na Vánoce 1952, místní nadchla
Na stejné zahradě se natáčela scéna, kdy se vracelo poselstvo se vzkazem od Krasomily ze zámku Hluboká, že Miroslav není hoden jí zavázat ani střevíček.
Třešně ze zámeckých stromků, které král opečovával a jejichž plody před kamerou ochutnával, byly jen přivezené rekvizity filmařů. Ve skutečnosti tam nerostou.
Pohádka se podle místní kroniky dostala poprvé do telčského kina rok a půl po odjezdu filmařů, na Vánoce roku 1952. Místní výsledná podoba filmu nadchla.
V jednom ze záběrů se malé děti drží za ruce v kolečku na zámeckém nádvoří a dělají kolo, kolo mlýnský. Pak je zbrojnoši odeženou pryč.
Jedním z dětí byla tehdy čtyřletá Jituška Tomášová z Telče. Holčičku ale čekal po natáčení již jen krátký život, v deseti letech tragicky zemřela. Příbuzní pak měli vždy slzy v očích, když se o svátcích na pohádku dívali.
Malé herce si filmaři vybírali ve školce, některé děti brečely
Členové štábu režiséra Zemana si tehdy vybírali děti v mateřské školce Na Parkáně. Před lety na to vzpomínala Alana Krejčí rozená Rüklová, která tehdy jako dítě padla filmařům do oka.
„Do třídy malých předškoláčků přišli neznámí pánové, povídali si s námi, kriticky měřili jednotlivé dětské postavičky a tvářičky a nakonec mě se souhlasem paní učitelky vzali za ruku a odváděli z důvěrně známé třídy neznámo kam,“ popisovala tehdy.
Jenže malá dívenka pak začala mít obavy, když se vzdalovala ze známého prostředí.
„Když mě vedli po cestičce přes městský příkop, tak to ještě šlo, školka byla stále ještě v dohledu. Ale pak mě posadili do černého auta a bez maminky a beze slova vysvětlení jsme odjížděli někam do neznáma. A v tu chvíli jsem spustila svůj koncert. Brečela jsem a naříkala, nic nepomohlo utěšování, sliby a zoufalé pohledy. Vytrvale jsem se bránila, a to tak dlouho, až oněm pánům došla trpělivost, otočili auto a zase mě pěkně odvezli tam, odkud mě vytrhli. Paní kuchařka mi pak ve školce dala kostku cukru, abych si ten zážitek trochu osladila,“ dodala.
V komparzu se objevil cukrář i zapisovatel u soudu
V dospělosti pak litovala, že se nakonec do pohádky nedostala. I tak si ale Pyšnou princeznu zamilovala. Dochovaly se i snímky z natáčení, které vznikly v létě roku 1951. Na jednom z nich stojí před vstupní branou do telčského zámku devět místních komparzistů, kteří na začátku filmu coby zbrojnoši vítají krále Miroslava.
Přesně uprostřed té fotky je Ladislav Bauer. V Telči na náměstí míval cukrárnu, kterou mu ale znárodnili. Stejný Bauer po letech též asistoval při telčském natáčení slavné televizní inscenace Nezralé maliny.
Třetí zprava na snímku komparzistů z Pyšné princezny stojí Jan Hrůza, který byl v té době zapisovatelem u okresního soudu. Prý v slavné pohádce ani nechtěl hrát. Pracoval na náměstí a přišli ho přemlouvat, že nemají komparzisty. Nakonec svolil. Byl urostlý a hodil se před kameru.
Jednou přišel Jan Hrůza v kostýmu zbrojnoše na oběd a děti se ho až bály, utíkaly před ním. Přes líčidla a zvláštní oblečení ho nemohly poznat. Potom k němu pomalu přišly a pořádně ho zkoumaly.
Další v řadě na 65 let staré fotce je Jan Kopečný. Ten stojí v řadě před zámkem úplně vlevo.
Nad filmovou slavobránou se v Telči rozčiloval ministr Čepička
Pyšná princezna je nejnavštěvovanějším filmem v kinech v historii naší kinematografie. Původně se měla točit barevně. Nakonec se ale barevný materiál použil na film Nástup, který vznikal ve stejné době a týkal se osidlování pohraničí po odsunu Němců.
V 70. letech se mělo točit pokračování Pyšné princezny, existoval už i scénář, ale z plánu nakonec sešlo.
V padesátých letech se točila v Telči i Hudba z Marsu, kde měli hlavní role Jaroslav Marvan a Oldřich Nový. Vše vyšlo tak, že se práce filmařů konala současně s tajným vojenským cvičením, na které se přijel podívat nechvalně proslulý ministr obrany Alexej Čepička.
A když uviděl v Telči filmovou slavobránu s nápisem Vítáme představitele strany a vlády, rozčiloval se: „Jak to, že to tady vědí!? Vždyť to cvičení je tajné!“
