Ilyass Bonghalab původem z Maroka tři roky pracoval v belgické jaderné elektrárně Doel. Předtím prošel veškerými potřebnými prověrkami a během svého zaměstnání žádné podezření nevzbudil. A to až do roku 2012, kdy odjel bojovat do Sýrie, kde se přidal k Islámskému státu a o dva roky později zemřel.
Zdaleka přitom nešlo o jediný případ nedávné minulosti, při kterém se prokázala spojitost radikálních islamistů s jaderným průmyslem. Po nedávných teroristických útocích v Bruselu tak vyvstaly obavy, zda státy reaktory vůči útokům teroristů dostatečně chrání. A to včetně Česka.
Expertka: Starší jaderky jsou rizikové
Právě takzvaní vnitřní pachatelé totiž představují svou nevypočitatelností nejvážnější hrozbu. Německá jaderná fyzička Oda Beckerová, která se zabývá bezpečností atomových elektráren a mimo jiné i rizikem teroristických útoků na ně, varuje především před staršími elektrárnami. Dukovany jsou podle ní vůči případnému útoku zevnitř hůř zabezpečené, než je tomu například u novějšího Temelína.
Teroristy před elektrárnou odradí zábrany. Boty se zatím zouvat nemusí |
„Starší atomové elektrárny nemají dostatečně odděleny bezpečnostní systémy. To znamená, že ten, kdo disponuje dostatečnými znalostmi, může umístěním výbušniny na citlivých místech způsobit roztavení reaktoru a velký únik radioaktivních látek. Toto nebezpečí je právě u starších elektráren mnohem větší než u těch novějších,“ tvrdí Beckerová.
Podobný scénář ČEZ vylučuje. Podle mluvčího společnosti Ladislava Kříže jsou jednotlivé divize elektrárny stavebně odděleny a nedávno proběhly úpravy, které riziko protavení reaktoru eliminují.
„Oblast bezpečnostních systémů prošla v uplynulých letech modernizačním procesem a tyto prostory podléhají řízenému vstupu osob přes systém zabezpečení fyzické ochrany s nejvyšším stupněm ochrany. Je vyloučené, aby někdo umístil výbušniny na citlivých místech,“ říká Kříž.
Že scénář útoku zevnitř není nereálný, však ukazuje opět případ z belgického Doelu. Před dvěma lety tam došlo k úniku mnoha tisíc litrů oleje z turbíny, která se tak přehřála a zcela zničila. Vážnější než finanční škoda však bylo zjištění, že k úniku oleje nedošlo následkem technické závady. Podle vyšetřovatelů musel někdo ze zaměstnanců elektrárny ventil záměrně otevřít. Kdo a proč to udělal, se dodnes neví.
ČEZ: Všechny máme pod kontrolou
Podle ČEZ je však téměř vyloučeno, aby někdo jako Bonghalab mohl v tuzemských jaderkách pracovat. Jejich zaměstnanci procházejí důkladným prověřením, jehož detaily nechce energetická společnost z bezpečnostních důvodů zveřejňovat. Jde o pravidelné psychologické vyšetření, doložení profesní minulosti či trestní bezúhonností.
Kontroly při vstupu do elektrárny se pak příliš neliší od těch na letištích, doplňují je navíc bariéry, které neumožňují průchod více osob. Pracovníky identifikují při vstupu pomocí biometrických znaků, a do areálu by se tak neměl dostat nikdo nepovolaný ani tam nic propašovat.
Podle Beckerové se však v každé bezpečnostní bariéře najde trhlina. „Zvlášť nebezpečné na vnitřních pachatelích je to, že dokážou dlouhou dobu zcela nenápadně pracovat. Díky tomu znají veškerá bezpečnostní opatření a vědí například, že kontroly v pondělí ráno nejsou dostatečné. Dlouhodobě sledují průmyslový areál a každý průmyslový areál má svá slabá místa, která je s dostatečnými znalostmi možné překonat,“ říká Beckerová.
Případ z Doelu má právě s Dukovany i jednu překvapivou náhodnou paralelu. Bonghalab totiž nepracoval přímo u provozovatele elektrárny, ale u externí společnosti zajišťující servis a revizi zdroje. Podle zpravodajského serveru vlámské televizní stanice VTM zodpovídal ze své pozice za kontrolu svarů.
Nedávno přitom vyšlo najevo, že v Dukovanech zaměstnanci externí firmy léta odbývali právě kontrolu svarů potrubí, aniž by si toho někdo všiml. Elektrárna kvůli tomu na přelomu roku několik měsíců stála a ČEZ vznikly miliardové škody. V tomto případě o žádné napojení na džihádisty samozřejmě nešlo. Odpůrcům jádra se však díky tomu dostal pádný argument, že ČEZ nemá své elektrárny zcela pod kontrolou.
