Rozhodnutí uspořádat IBU Cup tedy bylo správné?
Myslím si, že ano. Je vidět, že tu je biatlonový boom a lidi zkrátka tento sport táhne. My jsme to riskli i kvůli slušné předpovědi. Z hlediska budoucnosti je důležité, že jsme ty závody uspořádali. A navíc na poměrně vysoké úrovni. Akorát to pro nás bude drahé.
Jak nákladný je IBU Cup?
Tady se bavíme o plus minus šesti milionech korun, ale odpadá spousta příjmů, takže pro svaz biatlonu je to spíš ztrátová akce než plusová. Prostě to není o vydělávání peněz. Trochu jsme ale aspoň tuhle zimu oživili. Na konci roku nás od 16. do 18. prosince opět čeká Světový pohár.
Chystáte na něj opět mobilní tribuny, které navýší kapacitu?
Určitě ano. Budou tribuny pro 18 tisíc diváků. A lístky do prodeje chceme dát už na začátku února. Myslím si, že budou poměrně rychle vyprodané - i vzhledem k výsledkům, které sportovci mají. Podle mého názoru se biatlon zase v popularitě posunul o kousek dál. Musíme to ale brát pořád s pokorou, protože přijdou horší časy. Je bezvadné, že se dneska biatlon sleduje po hospodách. Dřív se chodilo na hokej, dneska na biatlon.
Vzhledem k prosincovým závodům Světového poháru i s výhledem do budoucna jste vybudovali zásobník sněhu. Kdy bude naplněn?
Už teď je z 50 procent naplněný. Pokud se potvrdí i předpovědi, tak nás od příštího pátku čekají mrazivé dny, mohlo by to tedy do sebe zapadnout, jak jsme měli namyšlené.
Našli se však i kritici zásobníku.
To ano, ale ač v tom někteří lidé nevidí smysl, tak nás zásobník posouvá do jiné dimenze a otevírá nové prostory ve vztahu k pořádání akcí.
Máte zaručené, že sníh v zásobníku opravdu vydrží?
Těch zásobníků je po světě zhruba dvacet, takže metody jsou odzkoušené. Navíc lokace zde je na severní straně, my jsme tedy neřešili, jestli ten sníh vydrží, nebo ne. Jen je otázka, kolik ho odtaje.
Jaké jsou předběžné odhady, o kolik sněhu byste mohli přijít?
Počítáme s třiceti procenty.
Přejděme k jinému tématu. Mužům z A-týmu se v uplynulých měsících příliš nedařilo. Jak jste situaci řešili?
V Pokljuce (slovinské středisko) jsme se šéftrenérem Ondrou Rybářem strašně dlouho seděli. Nastalo poučení z krizového vývoje. Mám pocit, že si kluci potřebovali spíš odpočinout než trénovat. Ondra Moravec s rodinou čekal miminko, stěhovali se. Oni ti biatlonisté také žijí své osobní životy, které ovlivňují výkonnost. To Gabča Soukalová je dnes absolutní hvězda. Nejen v Česku, ale i na mezinárodní scéně. Biatlon zkrátka potřebuje takové lidi, jako je ona. Tak jako byla Němka Neunerová, tak si myslím, že se dnes Gábina řadí do této kategorie.
Museli jste během vánoční pauzy udělat nějaké zásadní změny směrem k biatlonistům?
Ne, vůbec. Ta „banda“ skvěle funguje. Zkrátka jsme si k tomu řekli svůj názor, s trenéry jsme se o tom bavili. Určitě ale není žádné napětí. Jsou to lidé, nejsou to stroje, je potřeba to brát reálně. Ve startovním poli je padesát lidí, kteří můžou každý den dojet na „bednu“. Toho žolíka z klobouku nevytáhneme každý den, to je logické.
Jiří Hamza
Čím podle vás byl způsobený ten výpadek v A-týmu mužů?
Když se netrefíte, tak na špici nejste. Proto je biatlon tak zajímavý. Že do poslední chvíle nevíte, co nastane. Vidíte, že se netrápili jen naši kluci, ale třeba i Fak, Landertinger a spousta dalších velkých jmen. Každopádně si myslím, že ta „banda“ si umí říct i nepříjemné věci, což je síla kolektivu. Ne se jen plácat po ramenou.
Mezi fanoušky se na internetu začala objevovat kritika na muže.
Samozřejmě, odvrácená strana popularity je kritika. Když se o biatlon nikdo nezajímal, tak ani nikdo nekritizoval. Dneska je na nás vidět, my jsme povinni zajistit závodníkům zázemí, a aby věděli, že mají v trenérech a svazu oporu nejen v době, kdy se daří. Ondra Moravec s Michalem Šlesingrem jsou navíc takové přemýšlivé typy, a když to pak nejde, člověk hledá chyby. Čím víc chcete, tím méně to jde.
Kdo jednou nahradí dnešní hvězdy? Viděl jste třeba mezi startujícími v IBU Cupu, že by někdo mohl nahradit Moravce, Soukalovou a spol.?
Jislová je určitě velký talent, Vojíkovi se sice v Novém Městě moc nedařilo, ale je to rovněž talent evropského formátu. Musí se ale trefit. Oni jsou běžecky s Adamem Václavíkem dneska srovnatelní se světovou špičkou. Ale je to o tom, že musí nabrat zkušenosti, odjezdit ty kola, odbouchat minely. Krásně je to vidět na Michalu Krčmářovi, který jde krok za krokem. Ano, dneska je třeba Němka Dahlmeierová ve 22 letech na vrcholu, ale obecně sportovci většinou dozrávají později. Není to tak, že do biatlonu někdo vlítne... To jsou fakt jen výjimeční závodníci, jako třeba Nor Johannes Bö. Jinak se většinou do špičky dostanou až kolem pětadvaceti.
Věříte, že se ještě vrátí do áčka Veronika Zvařičová, jíž pozastavila kariéru nehoda?
To si myslím, že není na mně, abych hodnotil. Zkrátka Verča si to buď vybojuje, nebo ne. Svaz ji podržel v těžké chvíli, to si myslím, že tak vnímá i Verča. Aby však šla někam na úkor někoho, kdo je lepší, tak to určitě nikdo neudělá. Myslím, že Verča ví, s čím pracuje. Když bude vyhrávat IBU Cupy, tak bude jezdit Světové poháry.
Jaké jsou vaše biatlonové plány a vize v České republice, plánujete rozšiřovat areály?
Letos bychom chtěli postavit areál v Jilemnici, máme tam už schválené peníze od kraje a od města. Teď jednáme s ministerstvem školství o dofinancování. Z tamního gymnázia vyšli třeba Jarda Soukup, Evča Puskarčíková a Verča Vítková.
Co přesně chystáte v Jilemnici?
Kompletně všechno - dráhu i střelnice. Měl by tam vzniknout areál přibližně za 50 milionů, investorem by mělo být město. Je to areál na české poháry.
Co dál budete budovat?
Pomalu se snažíme chystat areál ve Vimperku. Bylo tam vždycky tradiční sportovní gymnázium. Teď taky přestavujeme ubytování v Jablonci, stavíme tam lékařské zázemí, běhací pás, takže relativně jsme se rozkročili doširoka na to, že na sport obecně není tolik peněz, kolik by bylo potřeba. Ale to tak bude vždy.
Žádného konkurenta Novému Městu na Moravě ale v biatlonu dělat nechcete, viďte?
V žádném případě.
