Podle prvních úvah města by pro péči o umírající lidi mohla být využita kupříkladu bývalá budova správy městských lesů.
„Pokud se domluvíme s dalšími stranami, je město ochotno nás podpořit,“ uvedla Ludmila Novotná ze Spolku pro hospic.
Vila, v níž by mohl hospic být, stojí v Jihlavě na Lesnově na krásném klidném místě.
Podle spolku by na Vysočině mohlo vzniknout zařízení s 25 lůžky pro dospělé a dvěma pro děti. Hospic by zajistil kompletní péči o umírající lidi, o které se nemůže starat rodina.
Náklady na jeho stavbu spolek odhadl od 80 do 100 milionů korun. V jakém výhledu by hospic mohl být otevřen, Novotná nechtěla odhadovat. Uvedla, že teď jde o to vyvolat otevřenou debatu.
Pondělní tiskové konference se zúčastnila i zakladatelka českého hospicového hnutí Marie Svatošová, která je odborným garantem projektu. Uvedla, že v Česku je nyní 17 hospiců. „Na Vysočině nežijí jiní lidé než v ostatních krajích. A ty hospice tam potřeba jsou, tak věřím, že je potřeba i tady,“ řekla.
Kraj Vysočina se zřízením hospice prozatím nepočítá
O vznik hospice na Vysočině usiluje spolek složený z lidí, kteří se péčí o vážně nemocné lidi zabývají. Svatošová uvedla, že než se za aktivity spolku postavila, jeho členy si prověřila. Podle ní jsou kvalifikovaní a motivovaní, což je pro hospic základní předpoklad.
„Já tvrdím, nezačínejte od pozemku, nezačínejte od peněz, začněte od lidí,“ uvedla. Hospice, které personální věci zanedbaly, podle ní mají problémy dodneška.
Kraj Vysočina zatím se stavbou hospice nepočítá, ale finančně podporuje domácí hospicovou péči a jeho nemocnice disponují 18 lůžky paliativní péče.
Radní kraje Petr Krčál (ČSSD), který se stará o sociální problematiku, minulý týden řekl, že se diskusi o hospici nebrání, ale nepředpokládá, že by rozhodnutí mohlo padnout hned. Podle něj bude nejdřív potřeba vyjasnit, z čeho by byla placena stavba a provoz hospice.
Roční chod hospice by podle spolku měl stát přes 20 milionů korun. Svatošová uvedla, že asi polovinu nákladů u jiných hospiců hradí zdravotní pojišťovna, pětina je pokryta z dotací na sociální služby a další pětina peněz plyne od dárců. Zbývající částku pokryje platba od pacienta a jeho rodiny.
