Na dukovanské jaderné elektrárně jsou jihovýchodní cíp Vysočiny a západní část Jižní Moravy bytostně závislé. Jenže dosud nikdo tuto všeobecnou frázi nedokázal konkrétně specifikovat a vyjádřit v číslech. Podařilo se to až nyní výzkumníkům z Univerzity Karlovy v Praze.
Po dva roky pracovali na socio-ekonomickém výzkum regionu. I když ještě není projekt definitivně u konce a práce na něm budou do konce roku pokračovat, představili jeho dílčí výsledky. A ty říkají jasně, že přistavění další části či naopak uzavření jaderné elektrárny by pro celou oblast bylo jako den a noc.
V případě výstavby nového jaderného zdroje podle průzkumu dojde k razantnímu oživení trhu práce. „Při výstavbě přibude zhruba tři tisíce nových pracovních míst,“ uvedla mluvčí projektu Eva Fruhwirtová.
V regionu by rapidně spadla nezaměstnanost. Zároveň by se zvýšila poptávka po bydlení a po komerčních službách, zejména v období výstavby. „V neposlední řadě by došlo k posílení lidského kapitálu v regionu,“ dodala Fruhwirtová.
Na jadernou elektrárnu je navázáno 400 firem a živnostníků
Pokud by naopak měla jaderná elektrárna skončit, byla by to pro Třebíčsko i část Jižní Moravy katastrofa. „O práci by přišly tisíce lidí, jednalo by se opravdu o sociální kolaps,“ zdůraznil předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš.
Pocítili by to nejen zaměstnanci elektrárny, ale také desítky firem navázaných na její provoz. Ve službách by prudce poklesly tržby, obyvatelům by klesly platy. „Pokles ekonomiky by nejvíce pocítily obce v nejbližším okolí elektrárny,“ konstatovala mluvčí projektu.
„Bez jaderné elektrárny se řada firem dostane do ekonomických potíží, což povede k propouštění a také ztrátě know-how,“ doplnil Jonáš. Podle něho je na ekonomiku elektrárny navázáno na 400 místních firem a živnostníků.
Po případném uzavření elektrárny by odešli vysokoškolsky vzdělaní lidé. Výzkum totiž ukázal také to, že právě díky dukovanské elektrárně se zvýšila vzdělanost obyvatel. Za posledních třicet let, kdy je elektrárna v provozu, se okolo ní podíl lidí s maturitou zdvojnásobil, vysokoškolsky vzdělaných pak dokonce ztrojnásobil.
„Je možné poukazovat na nezpochybnitelný vliv existence elektrárny Dukovany na proměnu vzdělanostní struktury jejího okolí. Jaderná elektrárna je v současnosti jedním z významných lokálních zaměstnavatelů, který nabízí pracovní uplatnění lidem s vyšším dosaženým vzděláním,“ tvrdí Martin Ouředníček, docent Univerzity Karlovy.
Reálný scénář se bude od katastrofického lišit
Jak dále výzkum ukázal, vybudování a provoz elektrárny podstatně ovlivnil uplatnění lidí v celém segmentu energetiky. A to třeba až v Brně, kde je podle Univerzity Karlovy podíl obyvatel zaměstnaných v energetice ze sledovaných sídel nejvyšší. Až za ním následuje Třebíč a další obce obce v okolí elektrárny, jako Hrotovice, Rouchovany, Valeč, Mohelno a Dalešice.
Dukovanská elektrárna je na konci své povolené životnosti. Nyní prochází složitým procesem, kdy žádá o prodloužení provozu. Scénář, že by neuspěla nebo z jiných důvodů musela být uzavřena, si však málokdo v regionu připouští. Spíš věří slibům vlády, která chce mít v Dukovanech pátý blok.
„Reálný scénář bude takový, že s ohledem na situaci dojde k provozní pauze a nový jaderný blok nebude navázán na provoz stávajících bloků. Otázka už není v rovině, zda stavět 5. blok, ale v rovině časové. Abychom včas stihli postavit nový jaderný zdroj, který naváže na končící provoz stávajících bloků,“ domnívá se třebíčský starosta Pavel Janata.
