Lidé z Mrákotína se na něj chodí dodnes hrdě dívat, když jsou v Praze. „Já tam byl zatím naposled loni před Vánocemi,“ popsal František Lacina, místostarosta městyse.
Místní těší, že je na tak významném místě České republiky připomínka Mrákotína. V obci nejen proto mají i Muzeum kamenictví.
Po vytěžení měřil sloup pro sídlo prezidenta T. G. Masaryka devatenáct metrů. Bylo to přímo na objednávku hlavy státu. Při nadzvedávání se ale třímetrový kus ještě v Mrákotíně odlomil. I tak vážil přepravovaný obelisk odhadem 112 tun.
Přepravu řídilo ministerstvo veřejných prací a dělostřelci
Šlo o tak významnou a sledovanou událost v Československu, že celé stěhování a vztyčování natáčeli už před 90 lety filmaři. Dochoval se více jak půlhodinový dokument v Národním filmovém archivu.
Tak velký nový monolit neměl tehdy v Evropě obdoby. Přepravu řídilo ministerstvo veřejných prací ve spolupráci s dělostřeleckým plukem. Jen cesta z Mrákotína do Telče na nádraží trvala po silnici od září do listopadu. V Telči žulu přeložili na koleje a vlak slavnostně vyzdobili. Řečnilo se, zazněla hymna.
Když vlak tehdy v prosinci vyjížděl z nádraží, mávali mu lidé v hojném počtu z nástupiště. A protože byly pod žulou mimořádně zatížené koleje, projížděl vlak některými úseky jenom rychlostí pět kilometrů za hodinu.
Filmové záběry z cesty vypadají až romanticky. Vlak tažený parní lokomotivou projížděl za slunečného počasí sněhem bohatě zasypanou Vysočinou. Na všech nádražích, malých zastávkách i mostech nad kolejemi stáli lidé v zimnících a mávali vlajkami.
Celá cesta přes Třešť, Kostelec, Jihlavu, Havlíčkův Brod, Golčův Jeníkov až do Prahy trvala po kolejích sedm dní.
Úspěšný až druhý monolit. První pokus o dva roky dřív nevyšel
V zasněženém hlavním městě už během příjezdu mimořádného vlaku slunce nesvítilo, bylo mlhavo. Přeprava z dejvického nádraží na Hrad začala až další rok na jaře. Trvala více než tři týdny. Nejsložitější moment nastal před katedrálou svatého Víta, kde se musel sloup otáčet na malém prostoru. Další dva roky trvaly úpravy monolitu do současné podoby přímo na Pražském hradě.
Slavnostní odhalení bylo v roce 1928 během oslav desátého výročí vzniku Československa.
Tomuto sloupu předcházel jiný, který mrákotínští kameníci vylomili již v roce 1923 a rovněž byl určený pro Pražský hrad. Jenže ten se během cesty směrem k Telči v jednom z kopců rozlomil poté, co praskl zajišťovací kruh. Národ byl zklamán.
Jeden z dobových komentářů zněl takto: „Došla trapná zvěst, že monolit se při transportu přerazil. Obecenstvo přijalo zprávu tu s pocitem zklamání odůvodněného; technický svět pak s pocitem údivu, že k tomu mohlo dojíti při nynějším stavu technických prostředků.
