Spadají do zásobníku celostátních opatření proti dlouhotrvajícímu suchu a úbytku vody v krajině. Odborníci dostali za úkol je oprášit a důkladně přehodnotit. Není vyloučené, že některá ze zmíněných přehrad nakonec skutečně vznikne.
„Pokud by očekávané poklesy průtoků devastovaly vodní ekosystémy a navíc ohrožovaly dostatečné vodní zdroje - připomínám, že dvě z těchto lokalit jsou výhradně pro akumulaci vody k vodárenskému využití, bylo by třeba přistoupit k přípravě realizace,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Vládou schválený materiál ukládá dotčeným ministerstvům přezkoumat dopady sucha a vymyslet, co dál. Do konce příštího roku má mít vláda na stole zprávu o tom, jak se úkol daří plnit, do konce června 2017 pak návrh koncepce ochrany republiky před následky sucha.
Regulace už jsou
Přehrada Čučice je plánovaná pro řeku Oslavu, Horní Kounice pro Rokytnou a Vysočany pro Želetavku. Na Třebíčsku se to už nyní dotýká několika obcí, mezi nimi Mohelna, Police, Dešova, Rouchovan, Kuroslep, Březníku či Kostníků.
V jejich územních plánech jsou u řek označené lokality, které mají regulaci. Nesmějí se tam například stavět příjezdové cesty nebo nevhodné průmyslové objekty.
„V našem případě to vidím jako nepravděpodobné,“ říká o možné stavbě přehrady na řece Oslavě starosta Mohelna Jiří Kostelník. Podle něj by se v tom případě dost hlasitě ozvali ochránci přírody.
Kde mohou být přehradyČučice – řeka Oslava (dotkne se např. katastru obcí Kuroslepy, Kladeruby, Mohelno, Březník) Horní Kounice – řeka Rokytná (dotkne se např. katastru obce Rouchovany) Vysočany – řeka Želetavka (dotkne se např. katastru obcí Kostníky, Dešov, Police) |
Přehrada Čučice je v dlouhodobých hrubých plánech vedená jako případná podpůrná zásobárna pitné vody pro úpravnu Mostiště.
„Jsem v tom velký skeptik. Jde o tak malý tok, že by to podle mě ani nemělo význam. Nás by se to moc nedotklo, máme u řeky jen pár hektarů luk, nic významného,“ poznamenal Kostelník s tím, že odborníci i veřejnost podle jeho názoru budou muset zvážit, zda chtějí nádrží zachytit vodu v krajině, nebo uchovat ještě relativně nedotčený kus přírody.
„Teď, co bylo sucho, všichni bláznili, hledali využití jakéhokoli toku. My máme u Mohelna maximum rybníků, začali jsme s tím dávno. Vodu v krajině zadržujeme. Jinak pitnou vodu bereme z Vranova a lidé, co mají vlastní studny, moc nenaříkají. Zatím u nás není zle,“ vyhodnotil současnou situaci přímo v Mohelně starosta Kostelník.
Pod Policí by se mohla v budoucnu rozprostírat hladina přehrady Vysočany na říčce Želetavce. A vylepšit tak vodárenský odběr vody nádržím Vranov či Znojmo.
Nastupuje klimatická změna
V Polici by se to dotklo několika rekreačních objektů. „Jeden člověk tam bydlí trvale, ale jinak by to spíš do života vsi nezasáhlo. Vodovod máme svůj pro nás a Kostníky, vrt jde do hloubky 80 metrů, vody jsme i teď v suchém období čerpali, kolik bylo potřeba. Zatím nevím, že by lidem vysychaly studny,“ řekl polický starosta Karel Janoušek.
Třebíčské vodárny obhospodařují odběr vody z Mostišť i z Vranova, potíže s nízkým stavem vody v přehradách letos v létě nehlásí. „Teď navíc přišel déšť,“ řekl Jan Urbánek, náměstek ředitele třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti. Na vodárnách jsou zvědaví, jak nakonec dopadne přehodnocení starých plánů odborníky v kontextu dlouhodobých předpovědí klimatologů.
V podniku Povodí Moravy (PMO) dostávají zprávy od odborníků, že hrozí problémy s nedostatkem vody. „Důvodem je nastupující klimatická změna. Vody ze srážek je v průměru za rok stále stejně, ale mění se jejich časové rozložení. Většina spadne v chladnějším období roku. Ve vegetační sezoně jaro–léto, která je rozhodující hlavně pro zemědělství a lesnictví, prší málo, častěji v bouřkách. Voda rychle odtéká a nestačí se pořádně vsáknout do půdy,“ upozornila mluvčí PMO Gabriela Tomíčková.
