Onkolog tu větu musel říct: „Paní, odoperovali jsme vám zhoubný nádor.“ Pacientka naproti němu si po těch slovech s úlevou oddychla. A potom odpověděla: „Zaplať pánbůh, že to nebyla rakovina.“ Lékař se nadechl a těžko hledal slova...
Zní to jako černý humor, ale zmíněné věty opravdu zazněly.
Tuto situaci zažil Jan Žaloudík, ředitel Masarykova onkologického ústavu. Sám slovo rakovina nepoužívá v odborných publikacích ani ve výuce.
Zkušenost se zmíněnou pacientkou ale využil při své další praxi. „Pak jsem se i cíleně ptával, co si pacienti pod pojmy zhoubný nádor a rakovina představují. Většinově to vycházelo tak, že zhoubný nádor je něco časnějšího, vyléčitelného, odstranitelného. Rakovina je vnímána jako pokročilé stadium zhoubného nádoru s jeho šířením v organismu,“ popsal Jan Žaloudík.
V duchu této logiky by se podle něj lidé mohli nabádat k tomu, aby se snažili přijít včas se svými zhoubnými nádory, dokud z nich není hůře léčitelná nebo dokonce nevyléčitelná „rakovina“.
Zprofanované slovo a laické označení
Toto slovo ani ostatní onkologové moc neříkají. Považují to za laické označení, což nemyslí pejorativně. Daleko častěji používají termíny zhoubný nádor, malignita nebo třeba karcinom.
„Jedním z důvodů je skutečnost, že termín rakovina je příliš vágní k popsání pacientovy nemoci. Druhý důvod je, že přece jenom je to zprofanované slovo. Pro řadu lidí to znamená konečnou, ortel. Přitom ne všechny rakoviny jsou stejně zhoubné, ne všechny mají stejný průběh,“ upozorňuje Lubomír Slavíček, primář onkologického oddělení jihlavské nemocnice.
Míní, že oznámením „máte rakovinu“ si lékař při hovoru s pacientem zbytečně zavírá cestu. Proto se primář tomuto slovu snaží vyhnout. „K termínu rakovina jsem měl velmi negativní vztah odedávna. Připadalo mi to takové archaické, jako že jsme pořád někde ve dvacátých letech minulého století,“ dodal Lubomír Slavíček.
Jeho kolega František Lehanka je primářem onkologického oddělení v Havlíčkově Brodě. Termín rakovina ze svého slovníku nevylučuje, ale snaží se ho nahrazovat spíše jiným slovem se stejným významem.
„Nejčastěji je to slovní spojení zhoubný nádor. Podle mé zkušenosti je i pro pacienta toto pojmenování jeho nemoci přijatelnější. Je méně naplněno negací. Slovo rakovina nese ve svém sdělení větší negativní náboj a důraz na závažnost prognózy,“ doplnil primář Lehanka. A má i zkušenosti, že označení rakovina budí více neblahých reakcí u již tak hodně emočně zkoušených pacientů.
Ve světě nesrozumitelných hesel mají lidé u rakoviny jasno
I dřívější šéf jihlavské onkologie Jan Stejskal považoval zmíněné slovo za strašáka. „Nádorových onemocnění je celá řada a každý druh nádoru má odlišné chování a speciální způsob léčby. Pokud přijde pacient včas, není již toto onemocnění strašákem,“ popsal. A doporučil zdařilou knihu Nevhodné slovo rakovina, jejímž spoluautorem je profesor Josef Koutecký.
Onkolog Jan Žaloudík ale zmíněné slovo někdy říká v kontaktu s laickou veřejností. „A možná více než dříve, protože je srozumitelné. V současném mediálním světě hesel, zkratek a maximálního zjednodušování se tomuto termínu daří dobře. Dělá to dojem, že pak mají všichni jasno, což u jiných, přesnějších názvů zhoubných nádorových onemocnění jakoby není,“ popsal ředitel.
Ve své populární knížce Vyhněte se rakovině aneb prevence zhoubných nádorů pro každého to dokonce využil cíleně. A to právě na základě výroku pacientky ze začátku tohoto textu.
Podle Jana Žaloudíka je nemožné lhát nemocným, když lékař sděluje diagnózu. „Ale zároveň není třeba brát naději nevhodnými formulacemi. Také hodně záleží na tom, co chce sám pacient vědět a jak on sám onkologickou terminologii vnímá a užívá,“ doplnil.
Podobnost s rakem. V němčině, angličtině i ruštině
Původ slova rakovina se váže jen na část nádorů, které snad mohly mít nějakou přenesenou podobnost s rakem. A to třeba i v angličtině (cancer), němčině (krebs) nebo ruštině (rak).
„Pro jiné zhoubné nádory, jako jsou třeba nádory mozkové tkáně, sarkomy nebo leukemie, je pojem rakovina už spíše irelevantní,“ sdělil ředitel Masarykova onkologického ústavu.
Rakovina plic, prsu nebo žaludku může být dnes stále ještě název kapitoly v učebnicích. Dále už se však vesměs hovoří v přesnějších odborných termínech.
„Přesto bych termín rakovina ve vhodném kontextu neopouštěl. Má svůj znělý smysl jako něco zákeřného a obávaného, což lze využít i pozitivně. Právě třeba v onom: účastněte se prevence, dbejte na varovné příznaky počínajících onkologických onemocnění, snažte se zachytit váš zhoubný nádor včas,“ vysvětlil onkolog.
Zpěvačka jí říká bubák. Aby ukázala, že se za ní nemusí stydět
A co mnozí pacienti, kteří už vešli dveřmi s nápisem onkologie? Instinktivně hledají jiná slova. „Rakovina je strašné slovo. Je to strašák, kterého se každý bojí. Já jsem jí vymyslela název bubák,“ popsala zpěvačka Naďa Urbánková, která žije na Vysočině a o svém onemocnění veřejně mluvila.
„Abych ukázala, že to není věc, za kterou se ženy musí stydět. Ony kolikrát přijdou třeba po koncertu a šeptají mi, že ji prodělaly. Vždyť můžete mluvit nahlas, nestyďte se, říkám jim.“
