Jaká jsou nejhlubší místa na Vysočině? Možná se budete divit, ale i v tomto případě drží Vysočina některá republiková prvenství. Pojďme se s nimi blíže seznámit.
Nejhlubší důl
Bezesporu nejhlubší místo na Vysočině, kam kdy zavítala lidská noha, najdeme v hlubinném uranovém dole v Rožné u Bystřice nad Pernštejnem. „Nejhlubší místo je na jámě R6S, kde je hloubka 702,4 metru. Vzhledem k povrchu, protože jáma je situována v údolí, to však činí 1 212,4 metru,“ uvedl Pavel Koscielniak, ředitel závodu Geam Dolní Rožínka.
V obci Dolní Rožínka na Žďársku funguje poslední uranový důl v Česku i celé EU.
V současné době havíři těží na 23. a 24. patře, které je v hloubce 1 100 až 1 200 metrů pod povrchem. Na své pracoviště se dopravují speciálními výtahy. „Fárá se rychlostí 8 metrů za sekundu, což znamená, že se do hloubky 1 200 metrů můžeme dostat do 3 minut,“ popisuje Koscielniak.
Těžba uranu v dole Rožná začala v roce 1958. Horníci za tu dobu vyhloubili přes 600 kilometrů důlních chodeb. Na rozdíl třeba od Dalešické přehrady a jihlavského podzemí, o kterých se zmíníme vzápětí, se ale do dolu turista nedostane.
Nejhlubší vodní nádrž
Nejhlubší vodní nádrží na Vysočině a dokonce v celé republice, je vodní dílo Dalešice, které bylo vystavěno v roce 1978 na řece Jihlavě. Výška hráze nade dnem činí rovných 88 metrů, a pokud připočítáme dalších 12 základových metrů, dostaneme se až na číslo 100 metrů.
Výlet na Kozlov - Dalešická přehrada pod hradem Holoubek
„Voda však nedosahuje takové výšky. Musí se udržovat jistá rezerva,“ vysvětluje Jana Kučerová z Povodí Moravy. Maximální hloubka vody tak je 85,5 metru.
Přehrada zajišťuje vodu především pro jadernou elektrárnu Dukovany. Je ale také častým cílem turistů, zájemci se mohou vypravit i do nitra vodní elektrárny Dalešice. Pravidelné vyhlídkové plavby po přehradě zajišťuje loď Horácko. V okolí přehrady vedou značené cyklotrasy.
Ostatní přehrady a vodní nádrže na Vysočině jsou „mělčí“. Druhou nejhlubší v kraji je Vírská přehrada, která má výšku hráze ode dna 66,2 metru, a Želivka-Švihov se pyšní výškou hráze 58,3 metru.
Nejstarší chodby i nové kolektory
Výlet pod povrch nabízí řada historických měst na Vysočině, jako jsou například Telč nebo Světlá nad Sázavou. Podzemní chodby zde vedou zhruba 5 až 6 metrů hluboko. Do největší hloubky však turisté sestoupají, když navštíví jihlavské kolektory.
Jihlavské historické podzemí ze 14. a 16. století je již dlouhá léta jednou z městských atrakcí. Nedávno se však pro zájemce otevřely nové možnosti, jak chodby prozkoumat. Město zpřístupnilo své kolektory, které slouží například k vedení elektrických rozvodů, a chodby jsou tak velké, že by jimi projelo menší auto.
Jihlava nedávno zpřístupnila své kolektory.
Nový okruh měří jeden kilometr, z toho 900 metrů vede v páteřních chodbách kolektorů a 100 metrů v chodbách historického labyrintu. Trasa je vedena ve třech úrovních a účastníci výpravy do podzemí se dostanou až do hloubky 25 metrů pod povrch.
Během prohlídky se několikrát stoupá po ocelových žebřících, proto je po návštěvnících vyžadována přiměřená tělesná zdatnost. I z toho důvodu mohou na prohlídku děti od šesti let věku, ale jenom v doprovodu rodičů. Průvodci návštěvníky seznámí s historií jihlavského podzemí, tradicí hornictví a budou mít možnost vyrazit si i minci.
