Náplní práce podnikových hasičů v dukovanské elektrárně bývají obvykle technické činnosti související s provozem složitého zařízení.
Poštolka obecnáRozpětí křídel tohoto malého dravce se pohybuje v rozmezí 70 až 80 centimetrů. V Česku je to nejpočetnější sokolovitý dravec, často žije ve městech. Charakteristický pro ní je třepotavý let, kdy se udržuje ve vzduchu na jednom místě, vyhlíží kořist a po jejím zahlédnutí útočí střemhlavým letem. |
Čas od času vypomáhají u nehod nebo požárů v okolí elektrárny. Tentokrát se proměnili v lovce, kteří ve značně industriálním prostředí chytají malého dravce.
„Věž stojí nad zemí na pilířích. Proudí tudy vzduch dovnitř, který ochlazuje vodu. Mezi lamelami, které zachycují odkapávající vodu, se poštolka dostala dovnitř,“ popsal mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.
Uvnitř vysoké konstrukce je složitý systém potrubí (jak to vypadá uvnitř, se podívejte ve starší reportáži zde). Do něho se pták zamotal a nemohl najít cestu ven. Vydat se za ním museli tedy i hasiči.
Poštolku museli nejen nalézt, ale také chytit a venku vypustit do přírody. To se nakonec po velkém úsilí podařilo.
Lov poštolky i vnitřek věží |
V lovce se dukovanští hasiči mění několikrát do roka. Do elektrárny se občas nějaká zvěř dostane. Ještě nikdy ale nechytali živého ptáka v labyrintu chladící věže.
„V minulosti jsme chytali převážně netopýry, zajíce, ale také hada a srnce,“ uvedl vedoucí útvaru požární ochrany elektrárny v Dukovanech Josef Čapek.
Například netopýři se pravidelně do teplejších dutin elektrárny uchylují v zimě. Nedávno pracovníky vyhřáté a suché strojovny překvapila metr a půl dlouhá užovka.
