Návrh na uložení zabezpečovací detence shledal krajský soud v Brně jako důvodný. Podle verdiktu by se Orlová měla v detenčním ústavu léčit pod dohledem odborníků. Rozsudek dosud není pravomocný, obhajoba si ponechala zákonnou lhůtu na vyjádření.
Zabezpečovací detenceZabezpečovací detence je druh ochranného opatření, které se vykonává ve zvláštních ústavech, kde jsou realizovány různé psychologické, léčebné, pedagogické a další programy pro zde umístěné osoby, jež jsou nebezpečné společnosti. Tyto ústavy jsou střeženy vězeňskou službou. Zabezpečovací detence není časově omezena, trvá tak dlouho, dokud to vyžaduje ochrana společnosti.
V Česku je zabezpečovací detence realizována ve Vazební věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno a ve Věznici Opava. Zdroj: Wikipedia |
„Je reálné, že pokud by obžalovaná podstoupila klasickou ústavní léčbu, snažila by se uprchnout. Pro její umístění do zabezpečovací detence byl důvod,“ vysvětlil rozhodnutí předseda senátu Martin Vrbík. . „Určité bludy a představy zde přetrvávají i k dnešnímu dni,“ doplnil.
Vysokou míru nebezpečnosti Orlové pro společnost zmínila zejména znalkyně v oboru psychiatrie Marta Holanová. „Ochranná detence je potřeba tehdy, když ústavní psychiatrická léčba nemůže splnit svůj účel, a člověk je i tak na svobodě nebezpečný,“ uvedla Holanová pro ČTK. Zdůraznila, že obžalovaná se stejného skutku, tedy útoku na děti či studenty ve školském zařízení, dopustila už v minulosti.
V detenci je podle Holanové jediná jistota, že se bude člověk řádně léčit v optimálních podmínkách a bude pod dozorem. „Její stav je vážný a doposud se řádně neléčil,“ uvedla Holanová.
Podle své obhájkyně Barbora Orlová souhlasila s ústavním léčením a přísnějším režimem, při němž by se doba léčení opakovaně prodlužovala a nebyla by možnost vycházek. Kvůli ještě přísnější detenci si však vzala lhůtu pro případné odvolání.
Matka Barbory Orlové řekla, že si přeje, aby její dcera žila důstojně. „Tak jako si každý zaslouží. Je mladá a věřím, že se z toho dostane,“ nechala se slyšet. Ona sama byla proti tomu, aby soud poslal její dceru do detenčního ústavu. Chtěla, aby zůstala v psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích, kde je i nyní.
„Když o krevní testy musí žádat lékař pojišťovnu, je to špatně“
Proti tomuto způsobu léčení však přednesla námitku státní zástupkyně Ludmila Doležalová. Jak upozornila, tento režim již u Orlové proběhl. „Vidíme, jaké zoufalé následky má,“ vyjádřila se. Podle ní je důležité zajistit bezpečnost společnosti.
„Barbora Orlová vyžaduje v rámci psychiatrické léčby dlouhodobou intenzivní péči, ale také důrazný dohled kvůli zabezpečení společnosti, a ten ochranné léčení v režimu, tak jak je dnes nastaven, neumožňuje zajistit,“ řekla.
„ Uložení zabezpečovací detence bylo zcela na místě, společnost si to zaslouží. O dalším opatření se bude rozhodovat po roce,“ dodala Doležalová.
Soudce Martin Vrbík se v odůvodnění pozastavil nad nedostatečným systémem kontroly vážně duševně nemocných. Ten podle něho silně vázne. „Pokud se musí lékař při provádění kontrolních krevních testů, z nichž zjistí, jak pacient užívá léky, obrátit nejprve na zdravotní pojišťovnu, zda tento úkon proplatí, není to správné,“ podotkl.
Jak pravil, Barbora Orlová při ústavní léčbě svévolně vysadila léky a s jasným plánem opustit léčebnu zastírala své potíže. Byla propuštěna do ambulantního léčení a tvrdila, že léky bere a potíže už nemá. „Promyšleným jednáním se jí podařilo oklamat ošetřujícího lékaře,“ pronesl Vrbík.
Stížnost rodičů Vrchní státní zastupitelství odmítlo
Tragédie se stala ve žďárské střední škole loni 14. října. Šestadvacetiletá Barbora Orlová z Ostravska tam pobodala několik studentů. Šestnáctiletý Petr zemřel, když bránil spolužačku. Dvě studentky byly zraněny, další utrpěla šok, pobodaný byl i zasahující policista. Útočnici policisté zneškodnili elektrickým paralyzérem.
Žena byla přitom teprve loni v únoru propuštěna z ústavní péče, kde pobývala z nařízení soudu, protože již v roce 2012 zaútočila na žáky v Havířově. V případě soudního projednávání by jí hrozilo 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest.
Státní zástupce Jiří Morava na začátku dubna oznámil, že zastavil její trestní stíhání. Podle posudků byla v době spáchání činu nepříčetná, kvůli duševní nemoci se už dříve léčila. Žalobce podal k brněnskému krajskému soudu návrh na uložení ochranné zabezpečovací detence.
Rodina zemřelého chlapce však rozhodnutí napadla s tím, že čin útočnice byl naplánovaný a promyšlený. Jejich stížnost však Vrchní státní zastupitelství v Olomouci odmítlo. Docílit tak pozůstalí chtějí alespoň toho, aby se žena nikdy nemohla vrátit mezi normální lidi.
