Stovky lidí přišly vyjádřit svůj nesouhlas se stavbou trvalého úložiště jaderného odpadu. Z celkového počtu sedmi vytipovaných míst se hned tři nacházejí na Vysočině.
Kde může úložiště býátTrvalé úložiště se bude vybírat ze 7 míst v Česku: Horka (Kraj Vysočina - Třebíčsko) Hrádek (Kraj Vysočina - Jihlavsko) Kraví hora (Kraj Vysočina - Žďársko) Březový potok (Plzeňský kraj) Čertovka (Plzeňský kraj) Čihadlo (Jihočeský kraj) Magdaléna (Jihočeský kraj) |
Hvězdicový pochod z Hodova, Rudíkova, Budišova, Rohů a Náramče až na Horku pořádali organizátoři na Třebíčsku. Na Žďársku se šlo z Drahonína a Skalky na Kraví horu a na Jihlavsku si odpůrci úložiště dali sraz na turistické chatě na vrchu Čeřínek.
„Jsem mile překvapená, kolik nás nakonec přišlo,“ rozhlížela se po zhruba dvousethlavém davu rozesetém kolem chaty jedna z organizátorek akce Jana Vitnerová. „Když jsem se totiž ráno podívala z okna a viděla, že není zrovna ideální počasí na procházku, tak jsem měla trochu obavu,“ přiznala.
„Jihlava, Rohozná, Milíčov, Kostelec, Dolní Cerekev, Dušejov...,“ hlásili účastníci postupně jména obcí, ze kterých se na Čeřínek vydali protestovat.
„Zásadně nesouhlasím, aby se tady stavělo úložiště jaderného odpadu. Nejsou jasně daná pravidla pro výběr, nikdo neví, jestli to bude bezpečné, a stát neposlouchá naše názory,“ zlobila se paní Lenka, která dorazila z Jihlavy.
„Ochranný oblek? Třeba ho budeme nosit v budoucnu všichni“
Mnozí s sebou nesli transparenty s hesly jako například: Atomové lobby, není naše hobby. A někteří další se pak kolem chaty pohybovali v obleku připomínajícím ochranný oděv před radioaktivním zářením. „Třeba to budeme muset nosit příštích tisíc let všichni,“ vysvětloval volbu svého oděvu Marek Šíma.
Také on se netajil svým odmítavým postojem k záměru postavit na Vysočině v budoucnu úložiště. „Jde jednak o praktickou stránku, protože dvacet let tady budou jezdit kamiony a bagry a všechno se změní. A celkově pak chybí nějaká koncepce, co s tím. Vláda by chtěla stavět další jaderné elektrárny a přitom neví, kam ten jaderný odpad dá,“ argumentoval.
Konečná volba místa bude s největší pravděpodobností známa do roku 2025. „Už teď jde ale do tuhého, protože pak už s tím nic neuděláme,“ přesvědčovala starostka Hojkova Milada Duchanová. „My teď vlastně rozhodujeme o budoucnosti našich dětí, vnoučat a pravnoučat. A netýká se to jenom dotčených obcí, ale úplně všech,“ apelovala.
Konkrétně v lokalitě Hrádek by údajně mělo úložiště zabrat zhruba tři až čtyři kilometry čtvereční prostoru v hloubce tisíc metrů. „A o to my rozhodně nestojíme,“ ujišťovala za hlasité podpory přítomných Vitnerová.
Společný happening však nebyl jen o vážných proslovech, došlo i na zábavnou část programu. Na Čeřínku se například dělal také „ilegální“ průzkum zdejšího terénu.
Při ilegálním průzkumu šli s krumpáčem na podběl
„Kdo máte krumpáče, pojďte sem s nimi. Já tady podkopnu ten podběl a prozkoumám ho,“ hlásil Matěj Kolář ze spolku KUŠ (občanské sdružení pro multikulturní a environmentální výchovu), načež se do květiny zakousl. „Hm, je dobrá na kašel. Ale jinak tahle lokalita nevyhovuje. Hlína by to nevydržela,“ bavil účastníky akce v narážce na nastavené hodnoty.
„Nejhlavnějším kritériem je to, aby šlo o neporušený masiv granitové horniny, kde nebudou složité zlomy. Aby nedocházelo ke kontaktu s vodou,“ vysvětlovala už předtím Hana Vojtěchová z Ústavu jaderného výzkumu.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) připouští, že případná výstavba by zasáhla do vzhledu krajiny, proto jako kompenzaci nabízí řadu výhod. A jednou z nich mají být také pravidelné finanční dotace.
„Chtějí nás uplatit, zacpat nám pusu penězi, abychom souhlasili,“ uvedla jedna z přihlížejících při sledování další přichystané scénky, při níž organizátoři nejblíže stojícím strkali do úst tisícikorunu. „Prý budeme mít samé výhody. Ať si je nechají,“ vzkázala.
