Rodáci z městečka Zahrádka se s jeho zánikem nikdy nesmířili. Vzpomínají, jak vedle kostela stálo malé autobusové nádraží. O kousíček dál byla samoobsluha, na druhé straně kašny hotel Želivka, za ním činžovní domy. Nad náměstím bydleli Lhotkovi, byla tam i poliklinika.
Pouze tři věci ze zbourané a zatopené obce zůstaly. Je to právě kostel svatého Víta, pod koruny stromů se krčí 130 let stará kašna a vedle se vypíná socha Panny Marie. V lese na břehu nádrže tato trojice vypadá jako zjevení. Až na tyto památky celá Zahrádka zmizela.
I kostel, který má nejen původní románské prvky, ale i základy starší sakrální stavby z doby před rokem 1200, kdy území patřilo Přemyslovcům, měl padnout k zemi. Nakonec se tak nestalo. Na poslední chvíli se v něm podařilo objevit unikát ze 14. století, před kterým ustoupil i komunistický režim.
Zdi provlhly, omítky se začaly drolit
„Při průzkumu se v něm objevily vzácné nástěnné malby. Dokonce by na jednom z pásů mohla být zobrazena genealogická linie Přemyslovců, což je ve venkovském prostředí ojedinělé. Takové malby se nacházejí jen v rotundě ve Znojmě a na Karlštejně,“ vysvětlil už dříve Jan Čihák ze spolku Přátelé Zahrádky.
Přesto, že byl zachován, nic dalšího se s kostelem nedělo. Po tři desítky let chátral. Jeho zdi provlhaly, omítky s nástěnnými malbami se začaly vydrolovat. Teprve až první veřejná sbírka, kterou spolek vyhlásil před pěti lety, přinesla nápravu.
V loňském roce se podařilo dokončit úpravu presbytáře. Tím se však celá vybraná částka ve výši 750 tisíc korun vyčerpala. Za dalšího dva a čtvrt milionu, které poskytlo ministerstvo kultury, se podařilo odvlhčit zdi kostela.
Další části kostela včetně středověkých maleb na vydrolujících se omítkách stěn kostelní lodi na opravu čekají. Kvůli tomu sdružení vyhlásilo sbírku novou. „Její vyhlášení bylo osvědčeno krajským úřadem. Sbírka se koná na dobu neurčitou,“ uvedl Čihák.
Plánují vybudovat pomník zátopové oblasti
Cílem spolku není jen oprava kostela, který se otevírá párkrát do roka. Dlouhodobě sdružení usiluje o to, aby byl v kostele vybudován památník zátopové oblasti přehradní nádrže na Želivce, ale i expozice připomínající působení pátera Josefa Toufara.
Obě zvažované záležitosti by formou výstavy na několika panelech připomněly 800letou historii městečka a muže, který na zahrádecké farnosti v letech 1940 až 1948 sloužil. Podle pramenů jen díky němu zde ve volbách v roce 1947 nezvítězili komunisté. Režim si jeho vlivu byl vědom, a proto se zasloužil o jeho odchod do Číhoště, kde byl páter necelé dva roky poté obviněn ze zinscenování číhošťského zázraku.
