Před tím, než v Jihlavě vzniklo koupaliště, patřil Pávovský rybník a jeho kemp k oblíbeným místům na koupání a slunění v Jihlavě. To už dávno neplatí.
Lokalita okolo Vodního ráje - Český mlýn - si navíc po dokončení sportovně-relaxační zóny mezi kurty a jízdárnou ve Starých Horách ještě více polepší. Zde investuje město s podporou evropských dotací.
Chátrající kemp v Pávově, místní části Jihlavy, je stále takovým „odstrkánkem“. Přesto: letos by se mohl konečně dočkat zlepšení stávajícího zázemí, nového bazénu a příští rok i vyčištění přilehlého rybníka. Aspoň tak to říká Liběna Menšíková, starostka Sokola Bedřichov, který areál provozuje.
„Jednáme o pronájmu kempu novým zájemcům. Ti by měli mít peníze na plány, o kterých jsme uvažovali. V první řadě by šlo o nové sociálky a oplocení. Údajně uvažují i o bazénu nebo brouzdališti,“ nastínila Menšíková. Nový nájemce by mohl provoz převzít od 1. srpna. Konkrétnější zatím být nechce, aby věc nezakřikla.
„Pokud se opravdu podaří sehnat člověka, který má peníze a možnost napojit se na další finanční zdroje, pak věřím, že se z toho areálu dá vytvořit znovu perfektní kemp. Ale muselo by se zároveň něco udělat s rybníkem, nebo vybudovat bazén,“ přemítal předseda pávovského osadního výboru Milan Mlejnek.
„Za sezonu nic nenainvestujete“
Milan Mlejnek má i svůj názor na to, proč kemp upadl. „Sokol nemá peněz nazbyt a kemp se bohužel dostal do takové situace, že jeho rekonstrukce by byla drahá. Je to trošku chyba jeho bývalého starosty Zezulky, který dělal krátkodobé pronájmy, třeba na jednu sezonu.
Když to nájemce má jen na jednu sezonu, tak se o majetek tolik nestará. Navíc, jeden z posledních nájemníků z budovy udělal ubytovnu pro nepřizpůsobivé občany. Neinvestoval do toho, spíše naopak z toho peníze bral,“ míní Mlejnek.
Sokol Bedřichov žádal již v roce 2011 o dotaci na vyčištění rybníka, neúspěšně. Stejně to dopadlo i s projektem stezek pro bikery v okolí Pávova, přičemž kemp by sloužil jako východisko.
Jak Liběna Menšíková uvedla, voda v rybníku se nečistila zhruba třicet let. „Voda není dobrá. Letos jsme si zažádali o dotaci na vyčištění. To jsme zkoušeli už před třemi lety, neprošlo to. Další rok jsme se jako neúspěšní žadatelé nemohli hlásit,“ vysvětluje starostka Sokola.
Pokud by prostředky z Unie prošly, rybník by byl příští sezonu vyčištěný. V kempu to ani přes léto moc nežije.
V pondělí za hezkého počasí tam seděli tři lidé u piva, chatky zely prázdnotou, stejně jako tenisový kurt. V rybníce se koupal jeden odvážlivec a na trávě se slunilo šest žen. „Lidé tu jsou většinou na víkend. Ten poslední jsme jich tu měli asi třicet,“ spočítala recepční Jana Talpová.
„Doby, kdy na Pávov lidi jezdili na dovolenou, už jsou pryč,“ domnívá se recepční Jana Talpová.
Třeba se situace někdy změní. Příroda je u rybníka u kempu na první pohled hezká. Zázemí areálu však odrazuje. „Přijel jsem sem po mnoha letech a musím říct, že je to děs a hrůza. Hospoda je zrána zavřená, otevírají až dopoledne. A voda je taky špatná,“ říkal devětapadesátiletý Petr Pavlíček.
„Chybí tu kromě koupání i pořádná restaurace nebo bar,“ povzdychl si tmavovlasý muž s pohledem upřeným na hladinu rybníka.
Podobné postřehy měli i další lidé, které oslovila redaktorka MF DNES v kempu. „Kdysi se tu dalo koupat. Dnes bych do vody nevlezla. A zázemí kempu je katastrofa,“ míní Šárka Janáková. „Mně se líbí, že je tu málo lidí, chodím se sem opalovat,“ řekla Lucie Bráblová.
Rybník, který by potřeboval vyčistit, je napůl města a napůl Moravského rybářského svazu, který zde provozuje sportovní rybolov. Stav vody je podle předsedy svazu Jana Kopřivy v pořádku.
„Nemyslím si, že by byla zas tak špatná. Kdyby v rybníku nebyly ryby, voda by kvetla, byly by tam řasy. Při letošním počasí není divu, že je trochu kalná,“ říká Kopřiva.
Hygienici kvalitu vody přestali měřit, byla vytrvale špatná
Jaký je přesný stav vody v Pávovském rybníku, to se poslední dva roky neví, protože hygienici ho přestali měřit. Není totiž na závazném seznamu vodních ploch, které se musí kontrolovat.
„Rozbor jsme tady dříve dělali nadstandardně v rámci orientačních měření. V současnosti na to nejsou volné finance, nehledě na to, že podle senzorických hodnocení tam byla voda trvale špatná,“ vysvětlila hygienička Martina Fišarová. „Byl tam masivní rozvoj sinic,“ upřesnila.
Podle mluvčího magistrátu Radka Tulise úřad před dvěma roky jednal se zástupci rybářského svazu. „Dělaly se úpravy na hrázi, oprava čepu a podobně,“ řekl.
„V tuto chvíli není na pořadu dne, že by se město mělo zabývat čištěním Pávovského rybníka. Přírodní koupaliště jsou nekoupatelná skoro všechna na Vysočině. Odbahnění takového rybníka je v řádu desítek milionů,“ odhadl náměstek primátora Rudolf Chloupek.
A s kempem nemůže město nic dělat. „Do cizího majetku investovat nebude. To je věc Sokola,“ vysvětlil Chloupek.
Srovnání Pávova a Českého mlýna podle něj není na místě.„Český mlýn není plovárenské zařízení, ale volnočasové, takže má trochu jiný charakter než pávovský kemp, který byl postavený kvůli rybníku a kvůli koupaní,“ říká.
