Hodně lidí slyšelo poprvé o svatováclavské orlici ve známém seriálu Byl jednou jeden dům, kde ji měl na klopě saka při odchodu z gestapa Achilles Nerudný v podání herce Josefa Bláhy. V rodině Nerudných se diskutovalo, jestli ji měl přijmout, nebo ne.
Hitlerovi zbýval už jen necelý rok života, když Němci vytvořili a začali udělovat jediné oficiální vyznamenání v tehdejším protektorátu - svatováclavskou orlici. Předseda Spolku pro starou Jihlavu Vilém Wodák nedávno zjistil ze starých německých novin, že orlici dostalo i 27 Čechů v Jihlavě. "Předával je všem hromadně oberlandrat doktor Eckoldt," uvedl předseda. Jednalo se o lidi, kteří byli v Jihlavě zapojeni do zbrojního průmyslu.
Vilém Wodák si také všiml, že v seriálu Byl jednou jeden dům udělali filmaři odznak s orlicí větší než byl ve skutečnosti. To proto, aby více vynikl v záběru na klopě saka. Němci orlici udělovali v krabičce potažené imitací krokodýlí kůže.
O vyznamenání usiloval ministr pro Čechy K. H. Frank
O založení nového vyznamenání informoval protektorátní tisk pouhý den před spojeneckým vyloděním v Normandii. Svatováclavská orlice vznikla u příležitosti druhého výročí úmrtí Reinharda Heydricha, což bylo 4. června 1944. Oficiální název vyznamenání byl dost krkolomný: Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatováclavskou.
Vyznamenání rozdávali Němci pouze necelý rok před koncem války. Mezi sběrateli je dnes ceněno.
O zavedení ocenění se diskutovalo už od začátku protektorátu. Němci chtěli vyzdvihnout zásluhy Čechů, kteří se za okupace "osvědčili" v nových poměrech. Aktivní v tom byl sám Heydrich. Zabýval se tímto tématem i ve své poslední situační zprávě, kterou poslal před svou smrtí z Prahy do Berlína. Předkládal v ní svoje návrhy.
"Myšlenkou založit zvláštní protektorátní vyznamenání se netajil i K. H. Frank. Jeho úsilí se ještě zvýšilo poté, co byl v létě roku 1943 jmenován německým státním ministrem pro Čechy Moravu," podotkl Vilém Wodák. Frank o tom vypovídal po válce před lidovým soudem předtím, než skončil na šibenici.
Vůbec první udělování orlic se odehrálo 17. června 1944 v pražském Černínském paláci, dnešním sídle ministerstva zahraničí. K. H. Frank tam osobně vyznamenal ve velké zasedací síni členy protektorátní vlády v čele s premiérem Jaroslavem Krejčím. "Mezi prvními vyznamenanými byli i lidé z širokých vrstev českých dělníků a rolníků. Byla tak dokumentována univerzálnost tohoto vyznamenání," připomněl šéf jihlavského spolku.
Nejprve dostali orlici, pak cenu Klementa Gottwalda
Vyznamenávalo se i v červenci 1944 u příležitosti narozenin prezidenta Háchy a pak 28. září ve svátek svatého Václava. Orlice Němci rozdávali až do samého konce války. Dostali je i dělníci Fantovy rafinerie v Pardubicích za práci v době náletu na podnik, který se odehrál na sklonku léta roku 1944.
"Jedno z posledních udělení je doloženo ještě dvacátého dubna 1945, tedy k datu narození Adolfa Hitlera," upozornil Vilém Wodák.
Vyznamenání se dostalo do všech vrstev obyvatelstva včetně duchovních. Mnozí z nich byli po válce podezřívání z kolaborace a museli se obhajovat. Orlici dostali i známí filmoví herci, například Čeněk Šlégl či spisovatelé, mimo jiné František Kožík.
"V širším povědomí je toto vyznamenání dodnes vnímáno jako symbol české kolaborace s okupanty. Ovšem nelze jednoznačně tvrdit, že svatováclavská orlice byla určena výlučně kolaborantům a zrádcům," říká předseda Spolku pro starou Jihlavu. A připomněl, že někteří majitelé orlice později dostali od komunistů státní cenu Klementa Gottwalda.
